Saky, vstávej je čas jít do školy!" budila svou kamarádku Ino.
"Už vstávám, kolik je?"
"7:00. A pospěš si, na stole je snídaně." Odcházela.
Po pěti minutách velkého přemlouvání sebe sama, konečně vylezla z postele a šla
se nasnídat.
"Saky tady máš snídaní a Ino ještě dělá čaj, tak chvilku vydrž." Ukázal na svou
sestru Deidara.
"Tak tady to je, rychle to vypij a jedeme do školy."
"Ale, nemám žádné oblečení, tak v čem půjdu? Nechtěla by si mi něco půjčit?"
Zamrkala směrem k Ino.
"Dobře, pojď si něco vybrat." Táhla jí nahoru do svého pokoje.
Otevřela svoji mega velkou skříň a začala se v ní přehrabovat.
"Tohle ti bude slušet." Vytáhla bílé uplé kalhoty a delší růžové triko bez ramínek.
Ještě se trochu namalovala, učesala a mohlo se vyrazit. O půl osmé už stáli před
školou a čekali na Hinatu. Ta se dostavila během 10 minut a společně vyrazili do tříd. Teda Ino s Hinatou vyrazily společně, ale Sakura se od nich v druhém patře odpojila a šla do té své. Už abychom byly zase ve své třídě. Tohle rozdělování je jedna velká pakárna.
"Ahoj Saky, jdeš do třídy?" pozdravil jí.
"Ahoj Neji. Jdu" oplatila.
"Hele, slyšel jsem, že jsi na Sasukeho naštvaná kvůli včerejšku a víš………"
"Já o tom nechci mluvit." Odsekla.
"To je přesně tvůj problém, o ničem nemluvíš, všechno dusíš v sobě."
"Hm…"
"Hele, řeknu ti to takhle, kdyby někdo ublížil TenTen, zachoval bych se stejně jako Sasuke. On tě miluje, a věř mi, že on nemiluje jen tak každého."
"To je sice hezký, ale to že mě miluje, je mi k ničemu, když je na mě Juugo naštvaný a bude si to chtít vyřídit."
"Zatím máš od něj klid, nejspíš zůstal doma. Sasuke ho dost vyřídil."
"Hm…" skoro ho nevnímala.
"Hele támhle je TenTen, tak se měj." Mával na ní už z dálky.
Sakura šla dál směrem ke třídě, ale pár metrů od ní, jí zastavila Tsunade, ředitelka školy.
"Sakuro, můžeš na chvíli?" promluvila k ní.
"Ovšem." Přikývla a následovala jí až do ředitelny, kde seděla Karin.
"Posaď se" vybídla jí a ukázala na křeslo vedle její spolužačky.
"Tady Karin mi řekla, co se včera stalo."
"Cooo?!" vyjekla a podívala se na Karin, která měla sklopenou hlavu.
"Nepřerušuj mě Sakuro! Řekla mi, že tě Juugo otravoval. Jen ti chci říct, že jestli si na tebe někdy něco dovolí, ty víš co myslím, tak mi to okamžitě přijdeš říct rozumíš?"
"Ano" přikývla.
Uf, už jsem myslela, že jí všechno vyslepičila. Ale stejně, zrovna od Karin bych pomoc nečekala.
"Tak běžte, už zvonilo." Vybídla je.
"Karin, proč?..."
"Hele Sakuro, je pravda, že tě nesnáším a to dost, ale to o co se Juugo pokusil, bych nepřála ani tobě. A nemysli si, že teď budeme kamarádky, pořád tě nenávidím!" hodila na ní svůj opovrhující pohled, zvedla hlavu nahoru a kráčela si to do svojí třídy.
"Aby si se nezbláznila ty jedna……" rozčilovala se Sakura.
Jakto, že tu není? To kvůli mně? Ne, to je blbost. Jasně, přehnal jsem to, ale ona není ten typ, co kvůli menší hádce nepřijde do školy. Pomyslel si Sasuke, sledující prázdnou židli, na které vždy sedí Sakura.
Ze snění ho vyrušilo zaklepání na dveře.
"Dále." Pobídl pan Asuma.
"Dobrý den, omlouvám se, ale paní ředitelka potřebovala něco vyřešit." Vysvětlila.
"V pořádku, byl sem informován. Posaď se."
Sakura došla na své místo a bez menšího zavadění oka o Sasukeho se posadila. Nechtěla se s nim bavit, kvůli včerejšku.
"Takže, někoho si vyzkouším, než zazvoní, co takhle Haruno Sakura?" podíval se na růžovlásku, která zamyšleně hleděla z okna a nevnímala okolí.
"Sakuro…!" stále naléhal.
Sakura stále nevnímala, byla myšlenkami někde jinde.
"Au, co děláš?" zařvala na Peina, který do ní drkl loktem, aby konečně začala vnímat.
Když se rozhlédla po třídě, všimla si pohledů mířících na ní.
"Co sakra tak vejráte?!"
Pak jí došlo, že čekaj, až zvedne svůj zadek a dojde k učiteli, tak se postavila a rozešla se ke stolu pana Asumi, který na ní upíral nepříjemný pohled.
"Sakuro, zajímalo by mě, co je tak důležité, že kvůli tomu nedáváš pozor." Kroutil nad jejím chováním hlavou.
"No……" chtěla spustit.
"Raději si to nech pro sebe. Myslím, že vím na co může myslet patnáctiletá holka." Zastavil jí.
"Mě je 16 a myslím, že nevíte."
"Hlavně, že to víš ty, ale zajímalo by mě, co víš o naší historii, přesněji o roku 1569."
"No…"
"Je mi to jasný, běž si sednout." Poslal jí na místo
"Tak, radim vám, učte se. V životě to budete potřebovat." Odcházel se zvoněním.
Sakura si sbalila dějepis a vytahovala matiku. Jakmile měla připraveno, namířila si to na chodbu. Kolem Sasukeho prošla, jako by to byl duch a i tak se k němu chovala do konce vyučování. Po škole, šla na chvíli k Hinatě, jelikož tam Sasuke nebyl, zdržela se tam až do večera. Když se začalo stmívat tak, že neviděla ani na krok, rozhodla se vyrazit domů k Ino.
"Ahoj Hin, zejtra ve škole."
"Ahoj Saky a opravdu nechceš doprovodit?"
"Ne, já to zvládnu."
"Dobře, ale jakmile dorazíš, zavolej mi."
"Jasně" mrkla na ní a odešla.
Hinata za ní zavřela dveře a šla si pustit nějaký film.
Mezitím co Hinata sledovala film, Sakura si to pomalu kráčela k Ino domů. Když došla, čekalo jí nepříjemné překvapení.
"Ahoj všichni, jsem doma!" volala na všechny, teda spíš na Deidaru a Ino, jejich rodiče totiž nebydlí v Konoze. Podle nich jsou už dost velcí, aby se o sebe postarali. Někdy za nimi přijedou, aby je zkontrolovali, ale nic víc.
"Ahoj Saky." Odpověděli jí.
Pak jí ale pohled spadl na Sasukeho, sedícího na gauči. Dělala jakoby nic a šla do svého pokoje. Sasuke se zvedl a šel za ní.
"Sasuke, ona……" nedořekla.
"Nech ho, musí si to vyříkat z očí do očí." Vysvětlil jí Deidara.
Ino si jen povzdychla a dál se věnovala filmu.
"Sakuro" klepal na dveře od jejího pokoje.
"Chci být sama!" odsekla.
Sasuke na nic nečekal a chtěl si otevřít dveře, ale byly zamčené.
"Sakuro, odemkni. Chci si s tebou promluvit."
"Ale já s tebou ne!"
"Sakuro, kdy se konečně přestaneš chovat jako malej harant?!"
To už Sakura odemkla a otevřela dveře.
"Tak já se chovám jako malej harant? Já?.... No jo, já sem zapomněla, že to já se porvala se svým spolužákem, to já lhala tobě, to já sem přišla domů celá od krve a v rozervaném tričku.!" Vyčítala mu.
"Chápu, že máš vztek, ale pochop, dělal sem to pro tebe."
"Ale moc si mi nepomohl! Přijde se mi pomstít!"
"Možná, kdyby si mi to řekla už dřív, nemuselo se to vůbec opakovat! Jenomže ty si paličatá nikomu si to neřekla!"
"Ještě mě za to obviňuj! Všichni mi jen ubližujete!"
"Promiň, zapomněl sem, že ty si ta největší chudinka na světě! Všichni ti ubližujou a nikdo tě nemá rád co?!" zařval.
Sakura se zalekla.
"Pořád jen mluvíš o sobě, nikdo jiný tě nezajímá! Jen ty ty ty!!!! Co kdyby si taky myslela na lidi okolo sebe!" stále křičel.
"Víš jak mi bylo, když jsem zjistil, že mojí holku, mojí holku, kterou jsem měl ochránit málem znásilnit nějakej perverzák? Připadal jsem si jako slaboch, který tě nedokázal ochránit!!!"
"Já se o tvou pomoc neprosím!"
"Ale měla by si! Nestojím o to, aby se ti něco stalo!"
"Na to si měl myslet než si ho zmlátil!! Jsi jen lhář! Prolhaný lhář!" začala mlátit do jeho hrudi.
On jí jen obejmul, aby se uklidnila, ale dostavil se mu pravý opak.
"Nešahej na mě!" zaječela, až se i Ino s Deidarou lekli.
"Oni se tam zabijou!" vyváděla Ino a chtěla tam jít.
"Nech je, oni si to vyřeší." Uklidnil jí Deidara.
"Nechápu, čemu na tom nerozumíš! Já tě miluju a chci tě chránit!" řval Sasuke
"A ty pochop, že nestojím o lháře a podrazáky!"
V tu chvíli se Sasuke zarazil.
"Když jsem podle tebe lhář a podrazák, jen kvůli tomu, že se tě snažím chránit, proč se mnou zůstáváš?" mluvil už klidně Sasuke.
"Protože tě miluju!" zakřičela.
"Miluju tě tak moc, že při pohledu na tebe se mi rozklepou kolena, miluju tě tak moc, že se na tebe nedokážu zlobit delší dobu a při pomyšlení na to, že bych tě ztratila, že by si odešel a spolu s tebou i bezpečí, které cítím, když jsem s tebou, se úplně rozklepu. Nedokážu si představit, co bych bez tebe dělala. Co bych dělala, kdyby si tu nebyl a já na všechno byla sama." Tekli jí po tváři slzy.
"Sakuro…"
"Stačí ti to? Stačí ti to jako důkaz, že bez tebe nemůžu žít?"
"Ty si snad myslíš, že já bych bez tebe vydržel? Jsi jako droga, kterou nechci přestat brát, droga, která mě totálně omámila. Cítím povinnost tě ochraňovat. Tak mi to prosím neber. Miluju tě."
Pohladil jí po tváři a hned na to políbil.
"Promiň mi to prosím." Prosil Sasuke.
Sakura ho chytla kolem krku začala líbat. Líbala ho dravě a vášnivě, ale přitom i něžně a láskyplně. Sasuke jí shodil na postel a lehl si na ní. Ani na malinký okamžik se od sebe neodpojili, stále se jejich rty vpíjeli to sebe. Najednou se Sakura odpojila, přetočila si ho pod sebe a jakoby byla v tranzu, mu začala sundavat triko. Líbala ho na jeho svalnaté a vypracované hrudi a on jí při tom hladil stehna. Sasuke se nechal natolik rozvášnit, jejími polibky, že sundání jejího trika mu nedělalo žádný problém. Jakmile bylo dole, přišla řada na její kalhoty. Sundal je celkem rychle, ale ani jí to problém nedělalo, než se Sasuke nadál, jeho kraťasy byly taky pryč. Sasuke si Sakuru přetočil pod sebe, aby měl dokonalý přehled nad jejím tělem. Olízl jí krční jamku a pokračoval dál až k pupíku, který něžně políbil. Sakura pod návalem slasti musela zasténat. Sasuke jí rozepl podprsenku a hrál si s jejími prsy. Jednou rukou pak sjel po bocích až na stehna, které příjemně hladil a jazykem kroužil kolem jedné bradavky. V tu chvíli vydala Sakura další vzdech. Sakuře to bylo nesmírně příjemné, ale jakmile se Sasuke pokusil sundat kalhotky, Sakura stuhla, jakoby všechen ten nával vášně vyprchal a spustili se jí slzy. Sasuke si toho všimnul a hned přestal.
"Saky, jestli se ti do toho nechce, nutit tě nebudu."
"Chce se mi, ale…"
"Copak? Udělal jsem něco co se ti nelíbilo, nebo tě to bolelo?"
"Ne, jsi hrozně jemný a všechno. Já sama to nechápu. Líbilo se mi to, ale pak najednou všechno vyprchalo a já se začala hrozně bát, že mi něco uděláš. Vím, že by si mi nic neudělal, ale podle mě je to takový reflex, který jsem díky Juugovi získala."
"Asi se bojíš, kvůli tomu o co se tolikrát pokusil. Ale věř mi, nikdy bych ti neublížil, nikdy. Nebudu na tebe tlačit, počkám jak dlouho budeš chtít, dokud nebudeš stoprocentně připravená."
"Děkuju Sasuke."
Sasuke si jí k sobě přitáhl (jestli to ještě víc šlo xD). Hladil jí a laskal ve vlasech, dokud neusnula.
"Hele brácha, myslíš, že už to vyřešili?" zajímalo Ino.
"Já myslím, že jo" usmál se.
Sasuke ještě chvíli sledoval jak sladce spí, dokud sám neupadl do říše snů.

