close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

 Povídky-ZDE

  Chceš spřetelit???-ZDE

Chcete zveřejnit své povídky na mém blogu?-ZDE

Reklamy- ZDE

Strach z lásky ............3

5. dubna 2010 v 16:01 | Janička |  Strach z lásky
Ráno Sakuru probudilo teplé a příjemné světlo ranního slunce, zpěv horských ptáků a lahodná vůně něčeho pečeného. Když otevřela oči zjistila, že je ve stanu sama bez Sasukeho, ale co jí překvapilo, byl spacák přehozený přes její křehké, drobné tělo. Oblékla se tedy do něčeho co bylo pro ní vhodné na lezení po horách a šla se porozhlídnout ven, kde už seděli její přátelé a cpali se pečenou rybou. ,,Tak ses konečně probudila, pojď máš tu snídani" ozval se příjemný hlas Hinaty. ,,Dobré ráno, děkuji, ale i přesto jak to krásně voní, si radši dám něco jiného" ,,To by mě zajímalo, co" ,,No tak snad tu máte nějaký zeleninový salát nebo nějaké ovoce ze včera ne?" ,,Řeknu ti to asi takhle, buď ryba co sem mimochodem vlastnoručně chytil, anebo červi co si najdeš pod kamenem" ,,Tss, dej sem tu rybu!" ,,Vidíš, že to jde. Aspoň ti z toho masa narostou svaly a nebudeš taková slabá holka" zmáčkl jí svaly na ruce Sasuke. ,,Kdo ti dovolil na mě šahat, vůbec se ke mně nepřibližuj!" ,,Najednou ti to vadí, ale ve stanu, když si se klepala zimou, já se k tobě tulil a dělil se s tebou o spacák, tak si byla jiného názoru" řekl jakoby nic Sasuke a nezapomněl dodat malý úšklebek. ,,Co to meleš?!" znejistěla Sakura. ,,Takže Sakuro, ty si se konečně dala se Sasukem dohromady? To je skvělý ne?" ,,Prosimtě Naruto, to ti nedošlo, že si to Sasuke vymyslel, aby mě naštval?" ,,Ne Naruto nevymyslel sem si to, opravdu se ke mně tulila, jen si to nechce přiznat." ,,Že se tu s vámi zahazuju" propálila Sasukeho a Naruta pohledem i na Hinatu hodila ironický pohled dik, fakt si to dobře vymyslela a odešla si omýt obličej k potoku.. Podívala se na svůj odraz ve vodě a musela přiznat, že začíná vypadat jako Karin, tím jak se pořád upravuje, je namyšlená a myslí si o sobě bůh ví co není, se stává její dokonalou kopií, ale to ona nechce za žádnou cenu dopustit. ,,Od teď se začnu chovat lépe jak k Narutovi, tak k Hinatě. Ale co Sasuke, jak se k němu mám chovat?" ,, Ke komu se máš jak chovat?" uslyšela za sebou Hinatu, tak se prudce otočila a usmála se na ní, div z toho neměla Hinata infarkt, protože vidět Sakuru se usmívat, není v poslední době normální věc. ,,K nikomu, to si jen tak povídám sama pro sebe víš" ,,Aha……začni se oblíkat, za 20 minut vyrážíme " "A kam?" "No jsme v údolí, tak někam výš do hor" "Super" nasadila svůj nucený úsměv. "Uvidíš, že se ti tu ještě bude líbit" zaslechla ještě z dálky. ,,O tom pochybuji" zašeptala aby jí nikdo neslyšel. Vyrážíme křičel Naruto tak, že vyplašil ptáky nad jejich stany. ,,No jo pořád, už jdu" oplácela křikem Sakura právě vycházející ze stanu. Jakmile vylezla kluci zůstali stát jak opařený, ale hlavně Sasuke, ten koukal jako kdyby spatřil ducha. ,,TY VOLE" vypadlo z něj při pohledu na Sakury sexy tělo. Měla totiž sportovní minikraťásky jen těsně pod zadek a do půl břicha sahající tričko.
"Co je zase?" "Nic, jenom……zajímalo by mě jak chceš v tomhle oblečku lézt po horách" "Počkej, já myslela, že to je dost sportovní, ale jestli vám to nevyhovuje, tak si vezmu něco jiného" "Hele já neřekl, že mi to nevyhovuje, mě to naopak vyhovuje, podle mě si dostatěčně sportovně oblečená nebo spíš bych měl říct neoblečená." bavil se Sasuke.
"Sasuke!!" dostal od Hinaty pohlavek ,, nech toho a ty Saky si jdi vzít něco méně vyzývavého." ,,Dobře, když myslíš." Za pět minut se mohlo vyrazit. Neuběhly ani 2 hodiny a už byli na místě. Přímo před nimi stály dvě skály, jedna byla větší a ta druhá menší. ,,Tak já bych šel rovnou na tu velkou ne? Co vy na to?" předhodil nabídku Naruto. ,,Děláš si legraci že jo?" ,,Ne Sakuro nedělám." ,,Ale tohle já nemůžu v životě vylézt" namítala Sakura. ,,Tak ty půjdeš na tu menší " "Tak to asi těžko, já jediný kam sem kdy vylezla bylo 3. poschodí v obchoďáku a to ještě po schodech! Tak jak mám asi vylézt takovou obří skálu?!" "Saky to dáš, když sem se to učila já, tak mi to šlo dost rychle a myslím, že tobě to půjde ještě lépe" pobídla jí Hinata. ,,Tak to si opravdu myslíš jenom ty, podívej se na tu její drobnou štíhlou postavu, to rozhodně není postava pro lezení po skalách a ještě k tomu jak si sama slyšela, tak má nahnáno i z tohohle malého kopečku" ukázal Sasuke na menší skálu za ním. ,,Já nemám nahnáno Uchiho!" "Máš, přiznej si to si prostě typická holka stvořená pro měkký sporty, na extrém nemáš dost odvahy a hlavně síly!" "Tss tohle zvládnu v pohodě!" "Dobře tak tu s ní Sasuke zůstaň a já s Narutem si jdeme zašplhat" "A proč já?" "Protože ty šplháš lépe než Naruto a já, tak jí to můžeš naučit" rozhodla Hinata. "Ale ona to nezvládne, sama si to slyšela a navíc já si chci taky zašplhat!" "Čím dřív jí to naučíš, tím dřív půjdeš lézt" křičela na něj už z dálky Hinata. "Hele já tvou pomoc nepotřebuji, tak si běž Uchiho!" "Tak se předveď" "Dobře" chytla se vyčnívajícího kusu kamene a začala šplhat. Nešplhá tak špatně, možná měla Hinata pravdu s tím, že jí to půjde rychle. Sakura ale z ničeho nic zastavila. "Proč zastavuješ? Šplhej dál!" "Ale mě bolí ruce!" "Protože seš slabá! Nemáš svaly!" "Já ti ukážu, že nemám svaly, se ještě budeš divit" řekla už potichu. Chvíli ještě šplhala, ale pak se zastavila, protože se jí začala motat hlava. "Co je zase?" "Už sem snad dost vysoko ne?" "Nejsi ani v půlce, tak nekecej a šplhej!" Sakura se podívala dolů, ale to neměla dělat, hlava se jí roztočila ještě víc a co hůř, při pokusu vylézt nahoru jí podklouzla noha. "Sakuro! Jsi v pořádku?" "Asi jo, ale příště se ti na to vykašlu!" "Dobře, tak pomalu slez dolů, radši toho necháme" "Nemůžu" "Proč?" "Já mám strach z výšek, Sasuke já se hrozně bojím!" a křečovitě se chytla skály. " Dobře tak já to lano kterým tě jistím, zavážu ke stromu a lezu pro tebe!" Sasuke šplhal a už byl jen pár metrů od Sakury ale "Sasuke já už se opravdu neudržím!" "To zvládneš jsem skoro u tebe!" Jenže jak sám Sasuke předtím řekl, Sakura nemá svaly a tak je pochopitelné, že už nemůže. Sakuře sklouzla ruka a zase sjela o kousek níž. "Sasukeee!" "Sakuro!" "Prosím Sasuke, já nechci umřít, prosím!" prosila se slzami v očích. "Věř mi nic se ti nestane, už sem skoro u tebe!" "Po chvíli byl Sasuke u Sakury a přivazoval jí k sobě, aby mohli slézt dolů."Teď se mě chyť a nepouštěj!" Jak řekl, tak udělala. Byla v takovém šoky, že ani nic nenamítala. Když slezli dolů, Sakura se klepala, ne zimou ale z toho co se jí právě stalo. Sasuke k ní přišel a objal jí. Sakura se v jeho náruči cítila tak bezpečně jako ještě nikdy.



                                                                                           
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog♥♥♥?

ano
ne

Komentáře

1 e-aquarius e-aquarius | E-mail | Web | 5. dubna 2010 v 16:08 | Reagovat

Ahoj. Právě asi před měsícem jsme založily nový blog, kde prodáváme výrobky z hmoty. Pokud se chceš na tyto výrobky podívat a případně si něco objednat stačí kliknout na web. Děkujeme za každičké zhlédnutí. :-)Omlouváme se za reklamu, ale nikde jsme neobjevili článek na reklamy a nebo jsme ho možná přehlédly.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama