Povídky-ZDE

  Chceš spřetelit???-ZDE

Chcete zveřejnit své povídky na mém blogu?-ZDE

Reklamy- ZDE

Strach z lásky ............26 !!!KONEC!!!

13. května 2010 v 16:22 | Saskiee |  Strach z lásky
Hodina fyziky, Sakura fyziku přímo nesnášela. Topila se v ní skoro stejně jako v matice. Tak přece jenom, jsou to pořád čísla a výpočty, to je pro ní vražedná kombinace. Nejhorší na tom bylo, že se hodina táhla a táhla…
"Crrr" osvobodil třídu zvonek, označující konec hodiny a tím i vyučování.
Kakashiho třída se spolu s ním samotným vydala do šaten, odkud šli rovnou na oběd. Jako vždy podávali hnusný jídlo. Hnusný bylo slabý slovo, tohle se nedalo jíst. No po těch letech si už celkem zvykla.
"Ahoj, můžu si přisednout?" promluvil na ní zezadu dívčí hlas.
Sousto, které právě polykala jí málem zaskočilo, když zjistila, kdo to je.
"Hin?"
"Můžu si sednou jinam, jestli chceš." Usmála se na ní.
"Ne, sedni si, já jen, že jsi na mě naštvaná a…"
"Jsem na tebe naštvaná, ale nevydržím se s tebou nebavit tak dlouho. Vždycky jsme všude chodili spolu, bavili jsme se, ale teď…Teď se mi v srdci udělalo prázdné místo, taková prasklinka, která se vytvořila, když jsme se pohádali. Chci tím říct, že mi moc chybíš a navzdory tomu, co jsi udělala, tě mám ráda." Objala jí.
"Nevím, co na to říct. Tohle jsem nečekala. Vždyť jsem se vyspala s tvým klukem, nemůžeš jen tak odpustit.Ještě před týdnem jsi mě nesnášela." (od toho dne kdy se pohádali uplynul už týden.) Nechápala.
"Taky, že ti neodpouštím. Jen chci být nadále tvá kamarádka."
Raději se pustili do toho hnusného jídla. Poté se spolu vydali do parku, kde si sedli na lavičku a povídali jako za starých časů.
"Hin, doufám, že mi jednou odpustíš." Začala.
"Jo, mám to v plánu, ale ne v nejbližší době. Hodně si mi ublížila, vždyť víš."
"Ale hrozně mě to mrzí."
"Já vím, Naruto mi všechno řekl."
"Co?"
"Řekl mi, že jsi ho chránila, proto, aby byl šťastný. Nechtěla jsi, abychom se pohádali jako ty a Sasuke. Jsi fakt pravá kamarádka Saky. Raději jsi se vzdala svého kluka, kterého si milovala a obětovala naše přátelství, jen aby Naruto netrpěl jako ty."
Sakuře se z očí pomalu, ale jistě začaly spouštět slzy. Byla tak ráda, že se spolu zase baví, ale hrozně trpí, když jí Sasuke nechce ani vidět. To, co jí řekl na chodbě jí strašně moc ranilo. Chtěla chvíli přestat myslet na bolest, kterou jí Juugo způsobil a trochu se napít. Ale nevěděla, že se stane tohle. Nechtěla se s ním vyspat, ale Sasukemu to je jedno. On si prostě umanul, že ho podvedla, ale jak a proč mu je jedno.
"Hin, já ho stejně pořád miluju, i když on mě nenávidí." Plakala své kamarádce na rameni.
"Ale on nikdy neřekl, že tě nenávidí! Pořád mu na tobě záleží!"
Sakura jí vůbec nevnímala, pořád si to vyčítala.
"Tolik jsem mu ublížila, k čemu mi je, že jsem za to nemohla, k čemu byla ta bolest, kterou mi Juugo způsobil? K čemu to všechno, když jsem ho stejně ztratila."
"Saky, posloucháš mě vůbec?" zaklepala s ní. "On tě má rád. Stále mu na tobě záleží. Nesnesl by, kdyby se ti něco stalo." Podívala se jí do očí.
"To mi je k ničemu, když mě nemiluje!" vykřikla. "Možná, že ty jsi Narutovi odpustila, ale on mě ne! Ještě mi vyčítej, že nejsme tak dokonalý páreček jako vy dva!"
Hinatu to upřímně zaskočilo. Tohle nečekala. Nezasloužila si to od ní, ne po tom, co se s ní začala bavit.
Sklopila hlavu. "S Narutem jsme se rozešli." Zvedla pohled a koukla na Sakuru. "Hned po tom, co mi řekl pravdu." Dodala,
Sakura se cítila strašně. Řvala tu na ní a ona je na tom stejně. Také ztratila milovanou osobu. Přišla o někoho, koho moc milovala.
"Odpusť mi to prosím, jsem fakt hrozná. Ani se nedivým, že se se mnou Sasuke rozešel."
"Pane bože Sakuro! Umíš i něco jiného, než se litovat nebo si něco vyčítat?! Pořád od tebe slýchám, jak jsi mu ublížila, jak tě musí nesnášet, ale přitom pro to, aby jste se k sobě vrátili nic neděláš! Tak se sakra přestaň litovat a místo toho vstaň a bojuj! Řekni mi, proč všechno hned vzdáváš? Dřív si byla jiná! Namyšlená, ale silná a odvážná! Věřila jsi si, věřila jsi v sebe! A teď? Podívej, jak jsi dopadla, brečíš mi na rameni, jak nějaký malý spratek! Tak se sakra trochu seber!" vypustila z pusy Hinata.
Sakura a ní koukala s otevřenou pusou. Tohle je ta Hinata, kterou doteď znala? Ta Hinata?
Po chvíli mlčení se rozkoukala. "Máš pravdu, měla bych se nohama postavit pevně na zem a začít s tím něco dělat." Zvedla se z lavičky, na které spolu s Hinatou seděla, chytla jí za ruku a táhla za sebou.
"Kam to jdeme Saky?" křičela za ní Hinata.
"Pojď Hin, je načase, abych konečně udělala něco, na co budu hrdá." Otočila k ní hlavu s menším úsměvem.
"Dobře, ale co chceš dělat?"
"Chci si promluvit se Sasukem!"
"Co mu jako řekneš? Že tě popadl záchvat odvážnosti?"
"Něco už vymyslím, prostě to musím udělat!"
V tu ránu se protrhly mračna. Spustil se prudký déšť a vzduchem lítaly blesky. Foukal silný vítr a začínala být zima, ale ona stejně běžela dál, nezastavovala se.
"Saky, musíme se schovat!"
"Ne Hin, když zastavím, určitě si to rozmyslím, tak poběž!"
Znovu zahřmělo.
"Vždyť víš, jak se bojím blesků! Prosím Saky, pojďme se schovat!"
Sakura se na ní otočila. Nevěděla jestli jí tečou slzy nebo jí jen po tvářích stýkají kapky deště, ale ať už to bylo jakkoliv, zaběhli k nejbližší zastávce a celé promoklé se posadili na lavičku, která byla zastřešená a čekali, až ten odporný déšť přejde. Blesky byly čím dál tím častější a déšť stále neustupoval, ba naopak přibýval na síle. Vítr se stále zvedal, připadali si jak v nějakém hororu. Už tu chyběli jen oživlé mrtvoly, lidožravé nestvůry, upíři, nebo vlkodlaci.
"Saky, vypadá to tu dost hrozivě, mám celkem strach." Prolomila ticho, které mezi nimi vládlo.
"Jo, já taky." Podívala se na měsíc, který už vyšel na noční oblohu.
Svůj pohled sklopila a všimla si přijíždějícího autobusu. Udivilo jí to. Ne ten autobus, ale lidé v něm. Zastavil na zastávce, kde obě stáli a začali z něj vycházet lidi. Přesněji Sai, Naruto a Sasuke. Obě okamžitě zpozorněli. Sakura na ně hleděla vytřeštěným pohledem. Neměla ani ponětí, kde se tu vzali. To samý Hinata. Proč tu jsou?
"Sasuke?" oslovila svého bratra. "Co tady děláš?" podívala se na něj.
Jakmile odjel autobus, všimla si siluety na druhé straně silnice. Nedalo se rozpoznat, kdo to byl, protože stál mezi stromy. Až když vyšel na dosah zářícího měsíce, poznala ho.
"Co ten tady chce?" podívala se na Sasukeho.
Ten koukl na Sakuru, které to teprve teď došlo.
"Ne!" zakroutila hlavou.
Ale podle kývnutí k souhlasu, kterého se od Sasukeho dočkala, jí došlo, že ho chce zase zmlátit. Znovu se šel porvat s Juugem. (to skloňování neřešte xD)
"Ne!" rozeběhla se k němu.
Úplně zapomněla, že si s ním chtěla promluvit. Vrhla se po něm. Chytla ho za košili a začala ho přemlouvat.
"Tohle ti nedovolím!" přitiskla se k němu. Bylo jí jedno, že se rozešli, že už jí nemiluje, nechtěla se dívat na tu rvačku.
"Pusť mě."
"Ne! Prosím!"
"Je to pro tvoje dobro."
"Ale, já nechci, aby se ti něco stalo!"
"Už jednou jsem ho zmlátil."
"To mě nezajímá! Nechej toho! Vykašli se na něj!" křičela hystericky.
"Ublížil ti."
"Ne, tak hrozný to nebylo! Nestojí to za to!"
"Vím, co ti udělal. Řekl mi to a věř, že se mi to nelíbilo." Zatnul pěsti.
"Ale to už není tvoje věc! Už nejsme spolu, už ti nepatřím!"
"Nikdy jsi mi nepatřila. Nejsi věc! Pro něj možná jo!" Ukázal na Juuga. "Ale pro mě ne! Je mi jedno jestli ty mě nemiluješ, protože, pro mě si ta nejdůležitější osoba na světě. Miluju tě Saky. A teď, Sai, prosím pohlídej jí, než se vrátím."
Sakura tam stála s otevřenou pusou dokořán ani si nevšimla, že je Sasuke už pryč. A když si to uvědomila, chtěla se za ním rozeběhnout, ale někdo jí zastavil. Sai.
"Puť mě Sai! Nemůžu ho nechat. Nechci vidět, jak to skončí! Nedovolím, aby se mu něco stalo!"
Snažila se ho obejít, ale bezúspěšně.
"Sakuro, nech ho, on ví co dělá."
"Ale co když mu ublíží?!"
"Neboj se." Usmál se na ní.
Ale jí do smíchu nebylo. Chtěla se dostat k Sasukemu. Musela.
"Pusť mě!! Nech mě být!!"
"No tak, Saky!"
Po chvíli se mu jí konečně podařilo zklidnit a tak mohli sledovat boj.

"Sasuke, kde si nechal svojí holku?" vysmíval se mu Juugo.
"Do toho ti nic není." Uzemnil ho.
"Slyšel jsem, že jste se rozešli. Proč? Nejsi pro ní dost dobrý? Našla si někoho lepšího a ty si to na mě chceš vybít?" ušklíbl se.
"Co, kdyby si radši zavřel hubu a začal se krýt."
"Jak chceš." Natáhl mu pěstí.
Sasuke trochu stočil hlavu a vypliv krev, která se mu nahrnula do úst, protože mu je rosekl.
"Sasuke!" zakřičela Sakura
Sasuke se na ní otočil a krásně se usmál. Sakura plná strachu, začala plakat. Nechtěla se na to koukat, ale musela, musela vědět co se děje.
Když Juugo spadl na zem, z důsledku Sasukeho rány, Sakura se trochu uklidnila. Netrvalo dlouho a už se zase zvedal. Mlátili se hlava nehlava. Oba byli totálně zmlácený. Sasuke měl několik škrábanců, něco s pravou nohou a ten roseklý ret. Juugo na tom byl podobně, akorát s tím rozdílem, že místo pohmožděné nohy, měl vykloubenou levou ruku, přesněji, levé rameno.
"Ty za***nej Uchiho! Nedivím se, že tě podvedla! Jsi srab!"
"Zavři hubu!" okřikl ho, plný vzteku.
"Copak?! Snad nejsi rozčílený!" pokračoval ironicky. "Proč bys měl, že jo? Vždyť tě tvá holka podvedla s tvým nejlepším kámošem!" vysmíval se mu a za to schytal další ránu.
"Sasuke…" zašeptala Sakura a dál sledovala tu rvačku.
"Sklapni už ty hajzle!" znovu vyjel po Juugovi. "Jsi idiot, který nikdy nebude mít normální vztah! A víš proč? Protože si jen ubohý násilnický bastard!"
"Ale to mě nežere! Holky jsou jako hračky, pohraješ si s nimi a pak odkopneš, nechápu, proč to tak taky neděláš!" ušklíbl se. "Je to mnohem jednoduší. Nemusíš se s ní rozcházet, takže necítíš žádnou bolest, o které toho víš dost, co Sasuke?" dodal.
"Tebe vůbec nezajímá, že tě ta holka třeba miluje? Že, když jí odkopneš, že tím trpí?"
"To není moje věc." Řekl s naprostým klidem.
"To není tvoje věc?" Zopakoval Sasuke nevěřícným a přitom ironickým tónem naráz.
"Sasuke, podívej se na sebe a na Sakuru. Udělal si pro ní první poslední, byl si na ní hodný, bránil si jí, ale ona tě přesto podvedla! To se mě stát nemůže."
"Jsi cvok!" zařval na Juugu (to skloňování mě zabije xD) Sasuke, ve kterým to pěkně vřelo. "Kdyby si jí pořád neotravoval, tak by se to nestalo!" dokončil myšlenku.
"Nesváděj to laskavě na mě! Máš si svoje věci lépe hlídat!"
"Věci? Ty fakt nejsi normální, potřebuješ odbornou pomoc!"
"Ne, já jsem naprosto v pořádku. To ty nedokážeš přenést přes nos, že jsem se ti pokusil znásilnit holku. Nakonec to dopadlo tak, že jsem jí jen slíknul, trochu si na ní šáhnul a ošklivě zmlátil." Rozesmál se.
"Ty!"
"Copak Sasuke, snad nejsi naštvaný?" rozesmál se ještě hlasitěji, za což schytal další a další ránu.
Sasuke byl tak rozzuřený, tyhle záchvaty vzteku znal i Naruto. Teď ho všichni sledovali se strachem v očích.
"Sasuke dost! Vždyť ho zabiješ! Už leží na zemi, tak ho nech!" křičela Sakura, která se právě dostala přes Saie.
Běžela k němu. On se na ní otočil. Sakura nevnímala jeho odřeniny a obličej od krve a skočila mu přímo do náruče a vášnivě ho políbila.
(toho ninja oblečku si nevšímejte xD)
Nebyl to jen tak obyčejný polibek. Byl plný lásky, uspokojení a hladu. Tolik dní se ho nemohla dotknout, tolik dní ho nepolíbila, Byla to pro ní noční můra, která trvá a trvá dál. Teď se cítila tak svobodná a přitom tak spoutaná. Tolik ho milovala a litovala všech těch hloupých chyb, které udělala. A teď ho mohla zase cítit. I přesto všechno, co udělala, on jí polibky oplácí, dokonce hladověji než ona. Po delší chvíli se od sebe odpojili.
"Sasuke, omlouvám se ti. Nechtěla jsem to udělat. Strašně tě miluju, trpím, když nemůžu cítit tvou vůni, když tě nemůžu políbit nebo se tě dotknout. Já vím, udělala jsem strašnou chybu, tak strašně velkou chybu. Ale hrozně moc jí lituju. Vždycky jsem tě milovala, vždycky. Tak mi to prosím odpusť." Hleděla mu zoufale do očí.
Nic. Žádná reakce de nedostavila. Stále si hleděli do očí, ale on nic neříkal.
"Sasuke, prosím." Zaprosila znovu.
Ale to už jí Sasuke znovu políbil. Sakuře se ulevilo. Nevěděla, jestli jí odpustil, ale brala to jako ano.
"Sakuro, já tě miloval i po tom, co jsi mi zahla. Nikdy jsem nepřestal. Chtěl jsem, abys byla šťastná, proto jsem se s tebou rozešel, myslel jsem, že mě už nemiluješ."
"Ale já tě miluju! Hrozně moc!"
"Já tebe taky." Znovu jí věnoval jeden ze svých láskyplných polibků.

Tak nakonec, se dali dohromady, stejně i Naruto s Hinatou. Nedokázali bez sebe být, nešlo to. Juugu si přebrali odborníci a začal se léčit. Po několikaměsíční léčbě se vrátil zpátky do školy. Dokonce si našel holku, kterou miloval a Sakuře dal navždy pokoj. Vlastně, teď jsou z nich přátelé. Sakura byla šťastná jako ještě nikdy. Vztah s její nevlastní matkou byl taky dobrý. Se Sasukem se milovali stále víc a víc. A všechno bylo ok.
Prostě happy end.


ZDROJÍK:
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog♥♥♥?

ano
ne

Komentáře

1 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 30. července 2010 v 17:52 | Reagovat

nádhera...ja proste nemám slov...krásne... :):):)

2 Nikdo588 Nikdo588 | 13. srpna 2012 v 10:25 | Reagovat

Bopmba ! ( Davejte prednost slovum nez preklepum ! Prosim ! ) Takze, super cupr dily, fakt !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama