Povídky-ZDE

  Chceš spřetelit???-ZDE

Chcete zveřejnit své povídky na mém blogu?-ZDE

Reklamy- ZDE

SasuSaku (ItaSaku) *Pro Uchihy*/díl 2. - Opustit

7. června 2010 v 21:37 | Saskiee |  SasuSaku (ItaSaku) *Pro Uchihy*
Sakura rozhodně vrazila do dveří a vytáhla ze skříně batoh. Myšlenkami někde hodně daleko začala do batohu skládat oblečení, zbraně a vůbec vše co ji napadlo, že by mohla potřebovat. Pevně rozhodnuta v to, co chce. Sbalena byla asi za čtvrt hodiny, ale ještě další půl hodiny seděla na posteli a tupým výrazem zírala na fotku týmu 7 na nočním stolku. Nakonec ji vzala a zastrčila až na dno batohu. Dala si batoh na záda a koukla se z okna. Venku už byla tma.

 Rozešla se ke dveřím a tiše vyšla na chodbu tak, aby ji pokud možno nezaslechl nějaký nájemník v domě. Naposled se rozhlédla po místnosti a pak už bylo slyšet jen, jak zapadá zámek. Nic po sobě nenechala. Ani dopis, žádnou známku své bídné existence. Pomalu šla po schodech dolů. V duchu se snažila zapamatovat si zvuk vrzání každého schodu, jako by to byl nějaký jedinečný zážitek. Když pak procházela temnou ulicí, soustředila se na vítr, který honil po ulici listí a odpadky. Zaposlouchala se do hlasu matky, která volala na své děti, aby už šly spát, a ty stále odmítaly. Sakura přivřela oči. Když jí do nich zafoukal vítr, odvál jednu slzu. Vzápětí druhou, třetí… Sakura kráčela ulicemi Konohy… Ulicemi svého domova a věděla, že to co zde teď zažívá, cítí… to budou její poslední vzpomínky na tohle místo. Konečně minula lavičku. Konečně došla k bráně. Naposled se otočila na Konohu. Zvedla svůj pohled směrem k monumentu Hokagů a utřela si slzy.
"Kéž bych mohla kráčet ve vašich stopách," zašeptala dívka a otočila se. Upřeně hleděla na cestu před sebou, ale nebyla schopna udělat jediný krok.
"Tak přece jsi přišla," uslyšela najednou za sebou ten známý hlas.
"Sasuke-kun?" zeptala se téměř jistě. Postava k ní přišla. Cítila, jak jí dýchá na krk. Najednou pocítila obrovské vzrušení a vztek či strach byly tutam. Prudce se otočila a zadívala se do hlubokých očí toho nejkrásnějšího člověka, kterého kdy v životě viděla. Postava ji kolem boků sevřela v obětí. Sakura nechtěla, cítila, že by se ještě pořád možná mohla vrátit, ale její chtíč, navíc teď, když stál tak těsně u ní, byl silnější než její rozum. Chvíli tam na něj jen tak zírala, ale pak se Sasuke provokativně usmál. Sakura to nevydržela a vášnivě chlapce, muže, políbila. Ještě tam chvíli jen tak stáli, oběma se to líbilo, ani jeden z nich nechtěl být ten, kdo se odpojí. Nakonec to však ukončila Sakura a strnule zůstala zírat na Sasukeho. Jakoby se do něj právě teď zamilovala ještě víc. Sasuke jí opět věnoval takový ten svůj provokativní úsměv a pomalu ji pustil z obětí.
"Tak… Půjdeme ne?" vykročil Sasuke směr Konoha - pryč. Sakura se ještě jednou zadívala do ulic Konohy, tentokrát se usmála.
"Sakuro, pospěš, potřebuji se co nejdříve dostat do hlavního města Mechové země, mám tam schůzku s někým kdo má informace ohledně Itachiho," zvolal na ni Sasuke, který už byl kus cesty před ní.
"Hai," odpověděla a rozběhla se za ním. Možná ho ta pomsta nepřešla… Určitě ho nepřešla… Ale teď… Konečně budu s ním! Pomyslela si Sakura v duchu a rozeběhla se za Sasukem.
Docela se změnil, od doby, co ho viděla naposled. Možná byl stále posedlý svými cíly, ale zdaleka už nebyl tak tichý a tak zamlklý, jako tomu bývalo dřív, až to Sakuru překvapovalo. Vyptával se na různé věci o Konoze, o Tsunade-sama, o Suně, zajímal se také o Gaaru, Kibu, Nejiho… Naruta… O to co celou tu dobu dělala. Dokonce se pár věcem společně zasmáli. Na Sakuru Sasuke už nepůsobil ani tak jako vrstevník, do kterého se prostě zamilovala, ale spíš jako muž… Jako silný muž, ve kterém může vidět oporu. A nebyla to už jen fyzická přitažlivost. Začala cítit, že do lásky s ním asi upadá čím dál víc.
"Kso!" zaklel Sasuke po chvíli.
"Co se děje, Sasuke-kun?" zeptala se Sakura ustaraně.
"Pojď, musíme si pospíšit, do poledne chci být na místě," a hned jak to dořekl, zmizel Sasuke v koruně stromů. Lehce ho dohnala a "skákala" hned vedle něj.
"Kdo je ta osoba?" zeptala se Sakura po chvíli.
"Je to bývalý feudální pán, teď tam vládně jeho syn, ale tady tenhle děda toho ví o historii Uchihů možná víc než já," prohlásil Sasuke vážně.
"Z Mechové země?" zeptala se Sakura udiveně.
"Jeho kořeny jsou v Ohnivé… On sám ani jeho nynější rodina, ninji nejsou, ale předkové pochází právě z Konohy," domluvil a přidal do kroku.
"Rychle! Za chvíli jsme na hranicích!"

S Pozdravem, Vaše Shiori Uchiha :c**


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog♥♥♥?

ano
ne

Komentáře

1 Mei-Chi TvoOje SbÉnkoO ♥ .. oO* .. Mei-Chi TvoOje SbÉnkoO ♥ .. oO* .. | E-mail | Web | 10. června 2010 v 9:23 | Reagovat

pekny dilecek .. uz si du precist dalsi x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama