Ráno uslyšela zpěv ptáků a probrala se. Hned, jakmile otevřela oči si myslela, že je noc, protože se dívala do černých očí a topila se.
,,Ahoj maličká." pohladil jí po vlasech.
Sakura se usmála. Nemohla uvěřit tomu, co se včera stalo. To nešlo....on,....byl to jen úlet. Jen obyčejný úlet. Ale to by potom bolelo. Moc bolelo. Postavila se a chtěla se jít vysprchovat, ale jeho zvučný hlas jí zastavil.
,,A pusu nedostanu?"
Překvapením se na něj otočila a vytřeštila oči.
,,To včera....to nebyl úlet? Byl sis vědom toho, cos udělal?"
Sasuke se usmál a zvednul se, přišel k ní a vzal její obličej do dlaní.
,,Proč máš o mě takové zkreslené mínění, že si s tebou jenom hraju? Přiznávám, že je to trochu nebezpečné, ale proč bych nemohl milovat člověka?"
On řekl milovat? V hlavě se jí to dokola neustále opakovalo. Milovat. Milovat. Milovat. otevřela pusu pod šokem, který právě prodělala.
,,Musím zkrotit to tvoje divoké srdce...budu s tebou trávit víc času. Co bych si počal, kdyby ti jednoho dne ulítlo?"
Sakura se usmála a otočila se, že je na odchodu a zašeptala:,,Nemůže uleteť, když ho od první chvíle držíš v rukou." Cítila závan studeného větru a před ní stál on. Přitáhl si jí k pasu dost silně a měl na tváři kamenný výraz. Bylo normální, že se ho lekla.
,,Zopakuj to."
,,Co?"
,,Tu větu."
,,Nemůže uletět, protože od první chvíle ho držíš v rukou."
Sasuke chvíli sledoval její obličej a pak se lačně zakousnul do jejích rtů. Olíznul je a pak sál sladkost. Sakura mu zavrněla a oplácela mu je se stejnou vervou. Dobýval její ústa nekompromisně a nedával jí žádné naděje na výhru. Prostě on tu byl pánem a jemu patřila.
,,Tak mě napadlo, nechceš do tý koupelny doprovodit?"
Uculila se a polilo ji horko, když si představila, co měl na mysli.
,,Zvládnu to ještě sama." a opouštěla jeho blízkost. Sasuke se na ní díval, dokud mu nezavřela koupelnové dveře.
Copak to bylo možné? Opřela se o studené dlaždičky. Právě chodí s nejkrásnějším klukem na světě. Ona....pouhá holka. Dušička by jí štěstím vyletěla ven. Byla v koupelně a už se jí stýskalo. Chtěla ho vidět. Pozorovat ho. Jako to dělal on jí. Rychle vylezla a hledala dole v kuchyni. Nikde ho nenašla. Nakonec byla jediná možnost a to jeho pokoj. I tentokrát byla nervozní, ale odvážila se zaklepat. Jenže nic neslyšela. Otevřela dveře a nahlédla dovnitř. Dřív by si takovou drzost nikdy nedovolila. Měla z něj respekt a to i nadále. Jenom brala odněkud jistotu, že se nebude zlobit. Slyšela vedle jak si v koupelně zpívá. Rozhodla se ho trochu překvapit. Sedla si na jeho pohovku, provoněnou parfémem a poslouchala zatím jeho zpěv. Usmívala se a připadala si jako na koncertě. Hezčí hlas nezná. Zpěv přestal. Těšila se, kdy na něj vyskočí, ale bylo ticho. Chtěla se zvednout a odejít, ale za zády jí obejmuly silné, šlachovité paže.
,,Tak překvápko jo? Zapomínáš, že tě cítím maličká."
Uculila se.
,,Mám se převlíknout nebo se ti věnovat?"
,,Převlíkni se...stejně je ráno......a za chvíli tu bude HInata s Narutem."
,,Pravda....musim na lov." když se na něj otočila, měl už kalhoty a právě na sebe přehazoval triko. Neunikly jí svaly, za které by se nemusel stydět ani nejlepší atlet. Zakroutila hlavou, aby udržela svojí mysl čistou.
,,Půjdu se teď najíst...počkej tu na mě...." vtiskl jí polibek do vlasů a pak malý na rtíky a vyskočil oknem ven.
Sakura si zatím pustila jedno z jeho CD a lehla si do pohovky. Zavřela oči a přemítala a vzpomínala. Celý její život se změnil na jednu velkou pohádku. Za necelou hodinku prásklo okno. Posadila se a podívala se směrem k němu. Samozřejmě tam stál v celé své kráse a přeměřoval si jí.
,,Schání nás HInata." dodal neochotně.
,,Hm....tak to bychom měli jít."
,,Měli, ale nemusíme."
,,Sasuke."
,,No jo...jdu..."
,,Ahojky...."
Sasuke zvednul ruku. Hinata vypadala jako na umření a Naruto taky.
,,Dneska se nic nekoná?" zeptala se energicky Sakura.
,,Dneska vyhlašuju program já." řekl Sasuke a tím si získal pozornost.
,,Bude se ležet a odpočívat. Nazdar." mávl rukou a sebral Sakuru ze země, která to nečekala a lekla se a zmizel s ní ve svém pokoji.
Lehnul si na pohovku a jí si položil na sebe. Nechal jí, aby mu hladila jeho hruď a při tom měl zavřené oči.
,,Maličká, už máš zase horečku." řekl s klidem. Sakura se začervenala a sáhla si na čelo. Měl pravdu.
,,Ty seš takový moje malinký stvoření s velikym srdíčkem. Nikdy jsem na sobě necítil potřebu něco udělat, být s někým a teď? Teď si nedokážu představit den bez toho, aniž bych tě viděl. Proto jsem se ve škole po tobě díval a jeden čas i sledoval. Provokoval jsem se tím, pravda, ale nemohl se tě dotknout. Bylo to....bylo to...jako bych se měl přesvědčit, že jsi v pořádku, že ti nic nechybí."
Podíval se co dělá. Položila dlaň na místo, kde měl srdce a hladila ho tam. Nechal se a vrněl u toho jako kočka.
,,Chci se teď s tebou bavit o tom, co jsi řekla včera večer při té hře. Nebudu zapírat, že nemám zkušenosti, jeden čas jsem se tím vysloveně bavil, ale dokážu počkat. Mám na to věčnost." usmál se.
,,Nikdy tě do ničeho nebudu nutit. Až to budeš chtít, tak mi to dáš a já si budu připadat jako král, protože pro mě to bude moc znamenat. Ale zároveň to bude i pro mě nové. Já nikdy........nikoho.......nemiloval."
Znovu se na ní podíval, ale ona jen pravidelně oddechovala a měla zavřené oči. Usnula mu na břiše, přestože ho měl jako kámen tvrdé. Usmál se a políbil jí do vlasů. Celou půlhodinu, co spala se na ní jenom díval. Jen to. Pro něj to byl dárek. Strašně rád se na ní koukal. Hladil jí po vlasech a tím se probudila.
,,Můžu?"
,,Co?"
,,Obejmout tě?"
,,Nějak nechápu, proč se mě ptáš?"
Sakura obtočila ruce kolem jeho pasu a držela se ho za něj. Sasuke jí hladil po zádech.
,,Kdyby se ti cokoliv nelíbilo, tak mi to musíš říct, protože já se v tom nevyznám."
Kývla mu to, ale v duchu věděla, že by se pro něj nechala i zabít. I kdyby jí drtil, tak by se nechala, protože cokoliv s ním jí připadalo víc jak kouzelné. Uvědomovala si to postupně, ale dostávala se k názoru, že ho bezmezně miluje. Jeho a nikoho jiného. Kdyby jí řekl skoč z okna, ona by to udělala. S ním to bylo něco jiného. S ním byla okouzlená a zhypnotizovaná jeho samým. Pořád si nepřipouštěla, že to myslí vážně, že je s ní. Že si to jen vymýšlí nebo spí a sní nádherný sen. Ležela mu na prsou, tvrdých jako ocel a stejně tak chladných, ale to nevadilo. Co jí vlastně vadilo? Žila ráj na zemi. Myšlenky jí proudily sem a tam a nedokázala se na nic soustředit.
,,Nemáš hlad?"
Sakura se zaměřila na žaludek. Jo...docela pociťovala prázdno, ale kazit si jídlem takovouhle chvíli by udělal jenom šílenec. Nesouhlasně pokývala hlavou. Sasuke ale vstal a odešel. Podívala se do strany. Co udělala špatně? Ihned se vrátil a držel v rukou rýžové chlebíčky ze včerejška. Sakura se usmála a zakroutila hlavou.
,,Nebudeš mi tu hladovět." vzal jeden do ruky a natáhl ho k ní. Otevřela pusu, ale když si myslela, že ho bude mít už už v puse, Sasuke jí uhnul a Sakura kousla na prázdno. Začal se nahlas smát a jeho smích se rozlehl po celé místnosti. Dívala se na jheo přirozenou reakci a ptala se sama sebe jak někdo může být tak krásný. Sasuke se na ní znovu zaměřil a tentokrát jí nechal ukousnout kus chlebíčku. Musela mít hlad, protože snědla úplně všechny.
,,Slyšel jsem, že jste prohráli."
,,No jo....hrozně nám to kazila Ino...dělala to schválně. Nemůžu si to jinak vysvětlit."
,,Samozřejmě, žes hrála výborně." vlepil jí do vlasů něžný polibek a dotkl se i její tváře. Nečekal, že mu uhne a udělá bolestnou grimasu. Všiml si, že má tvář lehce nateklou a načervenalou.
,,Kdo to byl?" zeptal se nekompromisně.
,,Nikdo." zakuňkala. Neměla ráda, když na ní mluvil tak hrubě s kamenným výrazem i tváří a dokonce i hlasem. Uml být strašně nádherně něžný a stejně tak i hrubý a agresivní. Oči mu začaly rudnout.
,,Ptám se kdo to byl?" zvýšil na ní hlas. Znovu ochutnala chuť strachu a to jí rozvázalo jazyk.
,,K..Karin." zašeptala. Sasuke zvednul hlavu a přemýšlel. Jeho barva očí už se vrátila zpátky do normálu.
,,Hm....Karin...Karin......jo....to je ta fakt hnusná holka. Ta si na tebe dovolila sáhnout?"
,,Já jí to vrátila možná ještě větší vervou, než ona mě. Rozhodně mě ale překvapila."
,,Tak teď překvapim já jí." a zvedal se ze země.
,,Ne Sasuke.....já se nechci zabývat Karin. Stejně je to moje věc."
,,Teď už naše."
Cítila jak rudne a ined sklopila oči. Zase neslyšela nic jiného než tlukot svého srdce.
,,Kvůli čemu?" vzal její obličej do dlaní a zvedl ho do své výšky.
Měla z něj respekt, ale když byla takhle blízko jeho úst, kdo by se soustředil na slova. Uchvacoval jí jeho bezchybný obličej zas a znovu. Nedokázala přemýšlet. Cítila mámení a pocit, že každou chvíli skolabuje. Pověsila mu ruce na ty jeho, které jí držely na obličeji a končily ve vlasech. Pochopil to a naklonil se trošičku dopředu. Znovu spojil své ledové rty s jejími žhavými. Jak rád je laskal a cítil tak hlasitě zvýšený tlukot srdce. Zřejmě mu to dělalo dobře proto, protože své vlastní mu přestalo tlouct před 218 lety. A nebo proto, že Sakuru tímhle vždycky přivedl do rozpaků a vychýlil z hranice normálního myšlení. Věděl, že když je s ním, je nervozní a dělá nenormální věci. Věděl o tom, jak si bláhově myslí, jak je dokonalý a těšilo ho to. Věděl, co jí absolutně dokázalo vyvést z míry. Kvůli tomu jí vsunul jazyk a hledal ten její. Nedalo mu to velkou práci, protože mu vyšla vstříc.
Jeho vlasy se jí dotýkaly pokožky a jmeně kopírovaly její křivky a zaoblení. Chuť ledových plátků byla jako když si ojíždí pusu jahodovými ledovými kostkami. Ne nebylo to jahodové. Tuhle sladkost měl pouze on a nikdo jiný. Jeho jazyk jí jemně přejížděl ten její. Chvilkově pootevřela oči a hned je zase zavřela. Neví, proč to udělala, ale prostě se ujistila, že je má taky zavřené. Rukama se opíral o pohovku, aby na ní nepřepadl a jí uvěznil mezi svými koleny. Zdála se mu být tak křehká, nemohl se jí nabažit. Dokázal by takhle vydžet roky. Jen jí líbat. Jenom chutnat její vláčné růžové rtíky. Poslouchat tlukot srdce a dýchat její vůni. Měl problémy s ovládáním, to nemůže popřít, ale jak by jí mohl ublížit? Jak? To nelze. Pouze pociťoval čím dál větší nutkání zbavit jí veškerého oblečení. Byl to kluk a to mu nikdo nemůže zakázat.
Odsunula se maličko od něj a zhluboka se nadechla přičemž měli o sebe opřená čela.
,,Nemůžeš dýchat?" usmál se a ona taky.
V tom se usmívat přestal a sjel pohled na hruď. Její hruď. Přenesl tam ruku a prsty ojížděl knoflíček. Sledovala jeho pohyb a věděla, že brzy bude rozepnutý. A hned, jak jí tahle myšlenka dojela, učinil tak. Vzrušeně dýchal a sledoval každičké poodhalené místečko na jejím dekoltu. Prsty přejel na druhý knoflík, který zakrýval podrsenku a i ten mu nedal práci rozepnout. Dál se díval na její skoro odhalená prsa a seznamoval se s tím krásným pocitem, který mu byl tak neznámý, jako nový. Rozhodně o něj nechtěl přijít. Byl takový divně spokojující. Dělal mu dobře a bylo mu teplo. Velké teplo. On jako chladnokrevný upír teplo cítit nemá. Nemá citit zimu, mráz, oheň, žár....nic a přesto to cítil. Neřídil se vlastních myšlenek, ale instinktem. Položil jí dlaň na záda a pomalu pokládal na pohovku. Oddaně mu věřila a nechala se. Vysunul ruku a zajel jí do vlasů, odkud putoval přes krční tepnu na dekolt přes mezeru mezi prsa k dalšímu knoflíku.

Jak byl nad ní sehlý, kroutil se mu ve vzduchu těsně nad ní řetízek s křížkem. Nevěnoval mu pozornost. Chtěl znovu cítit teplo jejího těla a sehnul se k ní. Slyšel, jak zalapala po vzduchu a přiložil jí rty na krční tepnu. Zastonala mu přímo u jeho ucha a chytla se jeho paže. Zvedl hlavu, aby se jí podíval do očí, když v tom......
,,Nazdárek!"
,,Naruto, ty idiote!" vykřikl na něj. Všechno z něj rázem spadlo. Vzteklý byl natolik, že dostával zase červenou barvu.
,,Jo...promiňte...ale dole hrajeme člověče nezlob se a já chci porazit Sakuru." zmizel, ale dveře nechal otevřené.
Sasukemu svítila v očích červená a křečovitě se držel pohovky, div že mu šlachy nevylítly z rukou.
,,Sasuke. Klid...půjdeme dolů." řekla klidně až se tomu sama divila. Cítila v hlase ještě záškuby z toho, co právě prožila. Taky by Naruta nejradši zabila, ale asi jí to ještě není souzeno. Sasukemu ihned naskočila zdravá barva a potvrdil to úsměvem.
,,Takže Sakuro...kdo měl pravdu." culila se na ní Hinata.
,,V čem?"
,,No....to o tobě a o tom, že jsi zamilovaná." Sasuke, který měl ruku nataženou přes její krk teď pozorně poslouchal.
,,Vážně si dovedeš vybrat dobrou chvilku, ale když to chceš tolik vědět, pak ano. Měla jsi pravdu."
Hinata se zasmála a začlo se hrát. Samozřejmě vyhrával Naruto a Hinata byla jako poslední v domečku. Tu hru hráli až do večera.
,,Tak vážení já končím. Jdu si připravit postel. Hinato, pomůžeš mi?"
,,Jasně." přitakala a už se zvedala.
,,Nechceš nechat Hinatu spát s Narutem?" zazněl jeho opojný hlas.
,,Mě to nevadí." přidal se Naruto a Sasuke se na něj dnes znova podíval pohledem: dostaneš přes držku.
Sakura nepočítala s tim, že Sasuke s ní bude jednat přede všemi tak otevřeně a docela se toho lekla. Do něj by to nikdy neřekla.
,,No já....."zase začala koktat.
,,Hele brácha, nesváděj to na mě a na Naruta, prostě přiznej, že s ní chceš bejt sám a je to." vložila se do toho Hinata.
,,Řekl bych, že je to chytrá holka a pochopila to i z mých slov. Záleží to jenom na ní." přesunul pohled na ní jako všichni. Tohle přímo nesnášela. Všichni do ní teďka čekali nějakou odpověď. A jedině, co z ní vylezlo bylo:,,Musim na vzduch."
Vyšla na balkon a přičichla ke květinám. Sakra, jak by mohla říct přede všemi, že chce být s ním. To je přeci jasné jako facka ne? Je moc stydlivá na to, aby něco přiznávala před tolika lidmi. Upíry? Á...to je jedno. Vrátí se tam a skoncuje s tím.
,,Sakuro." přivítala jí až moc podezřele Hinata.
,,Co se děje? Proč na mě mluvíš tak přidušeně?"
,,Sasuke se rozodl, že tě přestěhuje a už to právě teď dokončuje." ozval se za ní Naruto.
,,Cože!" otočila se a měla namířeno po schodech do jeho pokoje, když se z něho právě objevil on.
,,Budeš spát vedle mě. A se sprchou si nedělej starosti, mám jí v pokojíku hned vedlejší dveře." usmíval se.
,,Fajn." polkla.

Omlouvám se, že otravuji, ale potřebovala bych od tebe hlásek:) Stačí pár kliknutí, je to jednoduché:) Stačí kliknout "DÁT HLAS" a přihlásit na na e-mail nebo facebook. Děkuji moc. Potřebuješ taky někde hlásnout?
http://zena.centrum.cz/vsechny-jsme-modelky/?m=1162&i=1
ps: mám nově otevřený blog, tak mi ho můžeš ohodnotit do komentářů, pokud chceš;)