Bylo už pozdě, a tak rozhodla, že si tu sprchu dát přeci jenom půjde. Vyběhla nahoru, kde byl naprostý klid. Říkal vedlejší dveře. Ty tam byly. Nejprve zaklepala a potom vešla do slušně zařízené koupelny. Měl jí pěkně velkou. V rohu stál sprchový kout a přes místnost byla vana + záchod a umyvadlo s držákem na ručníky. Zalezla do sprcháče a pustila na sebe proud teplé vody. Nechala si namočit hlavu, stejně si jí potřebovala umýt. Důkladně projela sprchovým gelem všechna místa na svém těle, aby voněla. Usmála se, když si domyslela, proč. Vypnula sprchu, omotala okolo sebe ručník a vylezla ven. Sedla si na pohovku a z kufru vytáhla kalhotky a dlouhou košili. No- dlouhou. Zakrývala jí půlku stehen. Nasadila si kalhotky a pak shodila na zem ručník a navlíkla si košili.
Ťuk, ťuk, ťuk.
,,Sakuro?"
,,Ano Hinato?"
,,Já jen...v pohodě?"
,,Jo...jasně."
,,S Narutem jsme dole v obýváku, stačí jen vystrčit hlavu."
,,Dobře...kdyby jste mě potřebovali, zaklepat a hned jsem u vás ano? I když si myslím, že noc beze mě, zvládneš sama." mrkla na ní. Hinata se uculila a zavřela dveře. Sakura se otočila a všimla si většího krbu. Uvítala by teplo ohně, zřejmě moc netopili...taky na co? Dřevo tam bylo, stačilo jen zapálit a zapalovač byl nad krbem. Oheň chytl okamžitě. Sebrala ručník a vysoušela si před ohněm vlasy. Potom si je rozčesala a posadila na kožešinu vedle krbu. Praskání ohně jí uklidňovalo a nic jí nebránilo v tom, aby si lehla na zem na kožešinu vedle teplého zdroje světla. Měsíc z protějšího okna zářil v úplňku. Venku silně zavyl vlk. Vlci v lese byli úplně normální. Stromy se začaly ve větru ohýbat. Raději se otočila na krb, protože začala mít strach.
Prásklo okno! Rychle se za tím zvukem otočila a pod oknem stál Sasuke.
,,Vylekal jsi mě."
,,To jsem nechtěl." přešel k ní a sednul si za ní očima upřenýma do ohně.
,,Byla ti zima?" pošeptal jí do ouška a třel si ústa o její pokožku. Jak rychle jí z thoo naskočila husí kůže si každý dovede přestavit. Otevřela blaženě ústa a vnímala jenom pohyb jeho úst. Rukou jí držel za pas a olízl jí krční tepnu.
,,Doufám, že už neni." dodal a vstal. Otočila za ním hlavu jako by jí to nestačilo a takyže nestačilo, prostě se neuměla ovládat a jemu to rozhodně nevadilo.
,,V lese bylo mokro, musím se osprchovat a pak přijdu...vydrž maličká." a poslal jí letmo pusu. Sakura si znovu lehla na kožešinu a rukou hladila chloupky. Dělalo jí to dobře a uklidňovalo jí to. Za chviličku mohla slyšet proud vody. Sasuke si dal na rychlosti očividně záležet, protože byl venku skutečně rychle. Málem jí trefil infarkt, když vyšel ven jenom s ručníkem omotaným okolo nejdůležitějšího místa a drbal si hlavu. Sjížděla ho pohledem. Neměl jedinou chybičku. Nádherně vypracované bříško, pevná prsa a silné, svalnaté ruce. Postavu měl víc jak božskou. Zírala na něj s otevřenou pusou.
,,Líbim?" zeptal se jí s úsměvem, který ještě víc protáhl potom, co rychle stočila pohled do ohně a zas se jí klepala ruka. Přišel k ní a políbil do vlasů.
,,Nechěl bych, aby si se chovala jinak." dodal a vrátil se zpátky ke skříni. Sakura ho dál nesledovala, byla až moc červená a až moc stydlivá na to, aby se dívala, jak si ten ručník nechal sklouznout a nasadil si kalhoty na noc. Ručníkem si ještě drbal morkou hlavu.
,,Doufám, že ti nevadí, že dneska spíš u mě jako ty příští další dva dny?"
,,To je otázka nebo oznámení?"
,,Oboje."vrhal na ní ty svoje černá kukadla, ze kterých se jí tolik motala hlava. Lehla si mu raději přímo do klína. Hladil jí v skoro suchých vlasech a broukal si nějakou písničku. Ta hudba , doprovázená jeho hebkým, zvučným hlasem jí uspávala, že za chvíli měla zavřené oči. Ale probudila se ihned po tom, co ji Sasuke sáhnul na stehno.
,,Seš úplně ledová, ne, že mi nastydneš." sebral jí do náruče a hodil na pohovku, kterou tak roztáhl, že to byla jakoby dvoulůžková postel. Položil jí s opatrností do ní a přikryl. Lehnul si za ní, protože ležela na boku a rukují přehodil přes bok tak, že jí hladil bříško. Lehounce zavrněla a zatajil se jí znovu dech.
,,Dýchej maličká." nebylo to poprvé, co jí to řekl, ale ani naposled. Pohovka byla provoněná jeho vůní, a tak lehko a hlavně krásně usnula. Cítila jeho chladné tělo, opřené o její a nic by jí neučinilo šťastnější. Věděla, že jí celou noc bude pozorovat, protože nikdy nespí a nikdy spát nebude, ale pomalu si zvykala a hlavně byla unavená a nechtěla rušit tak překrásnou chvíli.
,,Nechceš mi něco povídat?" zaprosil jeho hlas. Bylo možné, aby prosil? Páni...on byl skutečně nejsladší na světě.
,,A co by sis přál?"
,,Miluješ mě?"
Na tu otázku se ihned probudila. Byla tak primitivní a odpověď na ní ještě primitivnější. Otočila se k němu čelem a opřela si svoje čelo o jeho. Dovolila si s klepavkou v ruce položit ruku do vlasů a vískat mu je. Blaženě přivřel oči, ale hned je zas otevřel. Čekal na odezvu.
,,Ty znáš mojí odpověď." pošeptala, jakoby ho nechtěla budit.
,,Chci jí slyšet a přesvědčit se."pošeptal jí nazpátek. Nadechla se a připravovala se na otevření úst a správné položení jazyka na vyslovení dvou slov. V tu chvíli jí každý pohyb v ústech připadal těžký a jazyk jakoby jí ani nechtěl poslouchat. Upřímně se na ní díval a trpělivě čekal.
,,Milu-ju.....tě." vypadlo z ní nakonec, že byla ráda, že to nějak sesmolila. Sasukemu přeběhl po tváři hřejivý úsměv. Vytáhl dopředu ústa a střetl se s jejíma. Nechtěl z toho udělat bůhví co...prostě jí jemně a krátce políbil. Přisunul si jí k tělu a hlavu si opřel o její. Dala mu ruce okolo pasu a pravidelně oddechovala. Ta slova mu zněla v hlavě. Čerpal díky nim energii. Byl jimi úplně napumpovaný. Tohle mu řeklo spousty žen, ale žádná to neřekla tak sladce, jako Sakura. Žádné to nedělalo problémy tak, jako Sakuře. Žádně se u toho nechvěly ruce, jako Sakuře. Žádná to nevyslovila krásnějším hlasem jako Sakura. Žádná to neřekla upřímněji, jako Sakura.
Chtěl jí něco říct, ale ona už spala. Poklidným spánkem, který dokazoval úsměv. Na nikom mu nezáleželo víc, než na tom klubíčku, co se mu choulilo v náručí. Položil by za ní život. Jak mu mohla tak rychle přilnout k srdci? Neví a je mu to jedno. Důležité je, co je dnes a zítra.
,,Dobré ráno maličká." uvítal jí do nového dne hřejivým úsměvem. Oplatila mu jej a protřela si oči.
,,Udělal jsem ti snídani." a podal jí tácek plný jídel. Posadila se a dala se do jídla. Sasuke vedle ní ležel a sem tam jí pozoroval. Snědla půlku a vstala.
,,Nepůjdeš ještě na chvíli ke mě?"
,,Je sluníčko. V posteli můžeme být večer." řekla tak vesele, jako začal den. Otočila se ke kufru a chtěla se převlíknout. Sasuke jí se zájmem a lišáckým úsměvem pozoroval. Jenom čekal, kdy jí to dojde.
Právě si chtěla přetáhnout košili, když se zarazila a otočila pohled na něj.
,,No jo...otočím se."a učinil tak. Sakura se k němu taky otočila zády a přetáhla přes sebe podprsenku a za chvíli tričko. Byla tam jen v kalhokách a tričku. Otočila se zpátky a to už se na ní zas díval. Měla pocit, že se vlastně vůbec neotočil. Nevěděla, že to byla pravda, mohla to jen tušit. Vzala na sebe krátký kraťásky a vyběhla ven za Hinatou. Ta už dole něco dělala s Narutem.
,,Hinata chce jít dneska na koupaliště."řekl otráveně.
,,Super." plácla si Sakura s Hinatou.
,,Super? Víš, kolik je tam lidí? Onehdy mi jeden šlápnul na hlavu. Hinata se tomu doteď směje, ale já mohl mít otřes mozku."
,,Kdybys nějaký měl, tak neřeknu miláčku a už se nezlob." dala mu pusu na tvář.
,,A proč teda na koupaliště, když tu máme jezírko?" navrhla Sakura a Naruto s ní ihned souhlasil. Dohodli se tedy na jezírku. Zase zpátky do Sasukeho pokoje pro plavky. Sasuke je měl už na sobě. Sakura se zamkla v koupelně a za chvíli vylezla. Přes plavky měla normální oblečení jako ráno.
Vypravili se tedy k jezeru a cestou se všemožně bavili. Sasuke s Narutem šli za holkama vepředu.
,,Nečum jí na zadek." šťouchnul do Sasukeho Naruto. Ten se zatvářil naštvaně a podíval se do strany. Holky vepředu se něčemu smáli.
,,Jo...pamatuju si...a vzpomínáš, jak jsem vrazila Karin tu facku? Ta dopadla." zasmála se Hinata.
,,Škoda, že jsi nebyla u toho, jak jsem jí vrazila já. Ten výraz byl k nezaplacení."
,,Ach jo....škoda toho volejbalu. Mohlo to bejt naše." a narazila svojí pěstí do své otevřené ruky.
,,Už na to nemysli. Hele, támhle je jezero." ukázala Sakura dopředu. Jak se ale podívala a šla, zakopla o kámen a spadla na štěrk.
,,Sakuro!" vykřikla Hinata a hned se okolo ní motala. Opatrně jí pomohla vstát. Měla pěkně odřené koleno a dost jí z toho tekla krev. Sasuke vzadu se zastavil. Chtěl jí jít pomoc, ale svůj krok zadržel. Nepřetržitě se jí díval na ránu a do očí mu naskakovala červená barva. Začaly mu dokonce růst špičáky.
,,Ne!" vykřiknul a otočil se zády k ostatním. Vyběhl kopec nahoru od nich a zmizel v lese. Sakuře to bylo líto. Věděl, co kvůli ní musí vytrpět. Hinata jí položila ruku na rameno a chtěla jí to nějak obvázat. V tom jí ale odstrčil hrubě Naruto. Cenil svoje doteď schované špičáky a pomněnkově modré oči mu žhnuly červenou barvou. Skočil na Sakuru a jednou rukou jí dal hlavu na stranu. Neměla šanci mu s tou rukou nic udělat. Její síla oproti jeho byla mizivá. V posledním zoufalém pokusu o záchranu vykřikla, ale to už cítila dech smrti na krku. Jako zázarak ho od ní odkopla noha a před Sakuru se postavil Sasuke. Vrčel a byl připravený na každý Narutův útok. Naruto se postavil a kroužil okolo něj a pak na Sasukeho skočil. Uvěznil ho mezi své silné paže a dál ho nepustil i když se mu pod jeho vahou popošouply paty o pár centimetrů dozadu.
,,Naruto, uklidni se.....brácho.......klid. Půjdem do lesa...na srny." snažil se ho uklidnit, ale nepomáhalo to. Natěstí se Hinata vzpamatovala z pádu a hned skočila na Naruta. Vtiskla mu polibek a konečně bylo vidět, že se krotí. Spolu se Sasukem zmizeli v lese. Sakura, aby ukrátila Hinatino trápení vlezla do vody a namočila si ránu. Trošku zasípala a pak začala plavat. Hinata se s ní ponořila do vody a za chviličku spolu dováděly.
Až když se na obloze začaly vytvářet červánky, začaly balit a vyrazily domů. Sakura měla koleno obvázané, aby se nešířil pach krve. V domě bylo ticho. Sakura ihned vyběhla schody nahoru a zamířila do Sasukeho pokoje. Začala balit svoje prádlo a skládala pohovku dohromady.
,,Co to děláš?" seděl na okně a hrál si se stonkem trávy. Neúprosný jako vždycky. Nádherný jako vždycky. Uhrančivý jako vždycky.
,,Nebudu tě provokovat a přidělávat ti problémy." zakuňakala. Nikdy s ním nemluvila normálně, vždycky ubrala na síle hlasu. Ať už to byl.......její přítel nebo ne...měla z něj respekt a úctu.
,,Tak ty věci vybal zase zpátky." pokynul na ně hlavou a dál se zabýval stonkem trávy. Sakura tam stála, v ruce tašku a ničemu nerozuměla. Chtěla odejít a udělat věci po svém, ale bála se neuposlechnout jeho příkaz. Sasuke si povzdechnul a slezl z parapetu. Sebral jí z rukou tašku a položil ke kufru, roztáhl pohovku a posadil se na ní, držíc jí za ruku.
,,Ty se mi nemáš přizpůsobovat. Mám to být já."
Sakura si nečekaně klekla a to co udělala, vycházelo z jejího sdrce, které je asi odpovědí na otázku, kde sebrala takovou odvahu?
,,Nechci ti způsobovat bolest. Nepotřebuji znát hranici, kam až si schopný zajít." a pohladila ho po ledové tváři. Až teď si uvědomila, jak moc se zapomněla a tváře jí zahořely z toho, jak nebezpečně blízko mu je. Přestávala dýchat a její povaha se vrátila do starých kolejí. Klepala se jí kolena a vůbec celé tělo se jí třáslo. Sasuke se nejprve podíval do jejích očí. Na takovou vyrovnanost a klid nebyl zvyklý, ale samozřejmě to na své božské tváři nedal znát. Hned po tom v ní zase viděl jeho milovanou, rozkošně stydlivou maličkou. Nemohl si odpustit zkrátit jejich vzdálenost. Lehounce jí políbil na nos a když tím získal její pohled a pozornost, přenesl svá ústa na její. Nevěděl, odkud se to bere, ale pocítil hlad. Ne po krvi, ale po ní. Chtěl zůstat něžný, ale vedle ní to nešlo. Pomalu ho opouštěl jeho pud sebezáchovy. Z jemného přešel na vášnivý. Tvrdě sebral Sakuru do náručí a silněji vzdychnul. Vyhoupnul si jí do klína a začal jí drsněji a vášnivěji líbat. Sakura mu položila ruce okolo krku a nestíhala mu vše oplácet. Tak trochu z ní všechno díky jeho náruživosti opadlo. Z toho jak nestíhala se brzy odlepil od jejích úst a lačně se jí vrhnul po krku. Přenášel jí jeden polibek za druhým a chvilkově jí ho i olízl. Cítila to pevné sevření okolo jejího pasu a ledové ruce. Zároveň ale cítila jeho vzrušení a začala se bát. Už neprojevovala žádnou rozkoš a jen se dívala bezduše dopředu, zatímco on hodoval z jejího krku. Jakoby to vycítil, podíval se jí do tváře a vášeň z něj opadala. Stisk paží uvolnil a vrátil se do normálu. Sesadil jí ze sebe a přejel si dlaněmi po tváři.
,,Řekl jsem ti, abys mě upozornila, když se ti něco nebude líbit." že by starostlivost? To u něj nebylo normální a jí se to nelíbilo. Mlčela. Sasuke vstal a přecházel od jednoho místa k druhému.
,,Ty bys mi nikdy neřekla, že se ti něco nelíbí viď?" otočil svůj pohled na ní. Dělalo se jí dusno a hrdlo se jí zase úžilo. Na tyhle otázky nerada odpovídala a neměla ani potuchy, jak mu odpovědět má.
,,Ach maličká...s tebou je těžké být v klidu, když mě vším přivádíš do šílených představ. Šíleně krásných představ." dodal a pohladil jí po tváři. Jak milovala tenhle pohyb jeho ruky a jeho měkké, přesto razantní polštářky na prstech. Zavírala u toho oči.
,,Půjdu do sprchy." odešel.
,,Sakuro?"
,,Ano?"
,,Naruto chce s tebou mluvit."
,,To je v pořádku....nemusí se mi omlouvat."
,,Řekl bych, že je důvod k omluvě." přišel za ní. Sakura tedy vyšla z pokoje dolů do obýváku.
,,Moc mě to mrzí...já...nedá se to omluvit, ale..."
,,Přestaň Naruto...já ti to nemám za zlé. Dávno dělám, jakože se nic nestalo. Zapomeň na to...ano?"
Naruto pokýval souhlasně hlavou, ale stejně nebyl svůj.
,,Maličká?" zazněl od něho zezhora nekompromisní hlas, za kterým se otočila.
,,Pojď sem." skoro jí přikázal, na sobě opět jenom ručník. Sakura poslušně vyběhla schody. Sasuke jí položil ruku okolo krku a vtiskl polibek do vlasů. Zalezl s ní do pokoje.
,,Nech teď Naruta."
,,Jen jsem se s ním bavila. Omlouval se mi."
,,Já vím, ale ještě to z něj nevyprchalo. Neprovokuj."
,,Přece se s ním můžu bavit."zakuňkala.
,,Já vím, jak je těžké udržet žízeň za zuby, takže i vím, že to z něj ještě nevyprchalo!" rozkřičel se na ní. Bylo to poprvé, co zvýšil tak hodně hlas. Dostávaly se jí do očí slzy. Slzy strachu nebo bolesti a lítosti? Uvědomil si, jak moc asi zakřičel a teď toho litoval.
,,Né....to jsem nechtěl...." udělal bolestnou grimasu a přišel k ní. Byla z něj tak vystrašená, že se div neschoulila do klubíčka. Právě kvůli tomu se zastavil. Natáhl k ní ruku a čekal, jestli se ho chytne, ale ona se až příliš bála. Nechápala, co po ní chce? Bolelo ho, že z něj má takový strach. Raději odešel.
,,Ne..." zašeptala, ale on to slyšel a otočil se.
,,Nechápu to, bojíš se mě, ale když tě chci nechat uklidnit, tak to si taky nepřeješ. Co tedy chceš?"
,,Dělej......dělej si co chceš." zašeptala sklamaným hlasem do ticha. Nebude ho přeci nutit do něčeho, do čeho nechce. Stekla jí jedna slza po tváři, zablyštila se ve vzduchu a dopadla na zem. Sasuke se obrátil a přišel k ní. Posadil se za ní a otočil tváří k sobě.
,,Věříš mi?"
Pokývala souhlasně hlavou.
,,Pak tě už nikdy nechci vidět jak pláčeš. Nikdy."
Objala ho tak rychle, že to nečekal. Její teplé ruce se mu omotaly okolo zad a hlavu cítil na svém rameni. V okolí poletovalo to uvolnění v jejím srdci. Bála se, že ho ztratí, že ho urazila nebo že jí nechce. Už při té myšlence jí pukalo srdce.
Obejmul jí nazpět a políbil na krk. Chtěl jenom jednou, ale nešlo to. Nakonec sebral poslední zbytky zdravého rozumu a poslal jí, ať se vykoupe. Dlouho se za ní díval a když zalezla, lehnul si na roztaženou pohovku a přikryl se. Nechtěl se oblékat do pyžama, ležel tam přikrytý a to byl jeho jediný oděv!
Sakura ve sprše přemýšlela. Má nebo nemá? Chtěla si to u něj nějak vyžehlit. Rozhodla se k jednoznačnému závěru. Vylezla ven a tak, jak ji stvořil bůh a k tomu všemu ještě mokrou se postavila před pohovkou. Stejně jí ve sprše jednou viděl, ale to měla na sobě ruce. Sasuke se na ní od začátku díval jak na princeznu a když byla u jeho postele, pak chvíli ještě ležel. Vychutnával si ten božský pohled. Musela překousnout hodně věcí a jejího největšího nepřítele a to stud. Byl si toho vědom a nehodlal jí dál trápit. Rychle vystartoval a povalil jí do postele. Držel jí ve svém náručí pod sebou a přikryl oba dekou.
,,Seš si jistá, že to chceš?" lámal slovo od slova a modlil se, aby to nevzala zpátky.
Sakura se ho chytla za krk a mírně na něj zatlačila. Setkala se tím s jeho rty, což znamenalo souhlas. Sama od sebe mu vnikla do úst jazykem a v břiše jí létali motýlci, když jí zastonal. Vymanil ruku pod její hlavou a opřel jí vedle ní. Trochu se přehoupl a ležel přímo nad ní. Stále laskal každý kouteček jejích rtíků i když je do podrobna znal. Tu sladkost si nemohl odepřít. Jednu svou ruku položil pod deku na srdce. Tep okamžitě stoupal. Zaklonila hlavu a otevřela pusu. Sasuke jí jazykem sjel od brady po krku až na dekolt. Deka mu vadila a odhrnul jí veškerou svojí silou. Škubala sebou blahem a hlasitě dýchala. Sasuke jí rukama sjel na stehno a hladil jí kam až dosáhl a zpátky k bříšku, kde jí prsty objížděl pupík. Klepala se a ihned jí naskočila horečka. Rty jí vyjel nahoru, protože cítil, že se jí nenadzvedává hrudník.
,,Dýchej maličká." víceméně to zastonal a lačně vrhl na její rtíky. Vůbec se nedokázala pohnout. Ani slovy nejde vyjádřit, co cítila. Jeho prsty se jí dotkly prsou a znovu se mu propla jako kočka v zádech a tím i nalepila na břicho. Pocítila jeho chladnou kůži a rozpalovalo jí to možná ještě víc. Opatrně, sotva se jí dotýkal, jí jezdil po hraně boků k podpaží a zase zpátky k pasu a díval se na její tělo, svíjící se v rozkoši. Více než kdy dřív cítil tep její krve pod slabou vrstvičkou kůže rozpálené na maximum pod jeho dotyky.

Dělalo mu to problém, ale když jí mohl mít bez zábran, pak mu to ulehčovala. Sklonil se a jen jí přejížděl rty mezi mezerou mezi prsy. Hlasitě zasténala a křečovitě se chytla polštáře. Položil svůj pas mezi její nohy a tím jí je roztáhl. Sjížděl obličej stále dolů. Jejich těla hrála jasný kontras mezi žhavým a chladným. Zkoumal jazykem každé pro něj neznámé místo. Dýchal tu nádhernou vůni pokožky hebčí než samet. Rukama jí hladil prsa a dráždil jí je. Byla jako v jednom ohni. Nemyslela si, že se to jednou stane, že to je vůbec možné. Najednou ucítila stín nad sebou a poootevřela oči. Hleděl na ní těmi svými stejně slastně přivřenými, jako ona. Vášnivě a hluboce jí políbil. Lehce sebou škubl, když ucítil její heboučké dlaně na svých zádech. Odhodlala se mu je hladit. přejížděla lopatky a druhou rukou zajížděla přes kostrč po páteři nahoru a dolů. Vžívala se do každičkého pohybu polibku. Cítila tíhu jeho těla na svém břiše, které jí nádhernou formou chladilo. Pak mu hluboce zadýchla do úst a na chviličku stratila kontakt se rty, když v sobě ucítila jeho prst. Přivřenýma očima se mu dívala do těch jeho. Měla hlavu zvedlou a blízko jeho. Sasuke jí políbil a hladil její jazyk svým. Při tom pomalu pohyboval prstem v ní dovnitř a zpět. Vášnivě rychle jí dobýval rty a cítil, jak mu vlhne před očima. Narazil na zábranu a nesnažil se jí protrhnout. Místo toho vysunul prst ven a dlaní jí více rozevřel nohy. Trochu se nahrbil a přerušil s ní polibek. Podjel jí rukou záda a zvednul z pohovky. Při tom se opíral koleny o měkký podklad a přisunul si jí blíž k sobě. Nohy mu obmotala okolo boků a sevřela. Skoro seděla. Sasuke cítil její nevinost na kraji svého mužství a dál si jí k sobě nepřitáhl. Věděl, že až bude chtít, udělá to sama. Rukama mu zajela zezadu do vlasů a hrála si s nimi. Jako s nejjemnějšími vlákýnky pavučinky. Svým mužně libým hlasem jí vzdychal a čekal, kdy udělá ten vrcholný krok vpřed. Cítila ho nakrajíčku své panenské čistoty a věděla, že trpí a hoří nedočkavostí. I jí to bylo nepříjemné a zároveň příjemné, cítit ho na kraji. Trochu k němu přirazila a vnikl jí do půlky lůna. Sasuke zaklonil hlavu a křečovitě zavřel oči. Zhluboka vydral sten a vrátil hlavu zpátky s vášnivějším polibkem, než jakým jí obdařoval doteď. Jazykem jí přímo olizoval krční tepnu a vracel se zpátky, kde usilovně drtil její rty. Víc jak rychle jí ojížděl spodní ret a sál vrchní. Musela se od něj odtrhnout, aby se vůbec mohla nadechnout. Ale vždycky jí ihned přiměl, aby se vrátila. Na nadechnutí měla 3 vteřiny. Skoro si ulevila, když jí projížděl dekolt a rukama na zádech jí usilovně kopíroval křivky a kosterní výběžky. Ochutnával každý kousek její kůže a každý sval v jeho těle měl naplý. Byl na pokraji sebeovládání a stále si mlel dokola, že jí nesmí způsobit bolest. Že se musí ovládnout. Ale čím déle v ní byl, tím více to pro něj bylo obtížnější. Zabýval se proto jejími prsy a ústy jí je dráždil. Skoro křičela, dávno se tomu nedalo říkat sténání. Její teplé ruce se ho držely ze všech sil a snažily se o co nejněžnější hlazení. Jeho ústa a mužství, které v ní bylo jen z poloviny jí dostatečně připravovalo na budoucí a hlavní část hry, kterou spolu sdíleli už skoro hodinu a půl. Tu nejprimitivnější hru, kterou lidé hrají od začátku jejich evoluce, aby zajistili pokračování rodu. Začínala ve svém lůně pociťovat nepředstavitelnou rozkoš a čím déle se nic nedělo, tím více a více jí chtěla pociťovat. Chtěla ho mít hlouběji v sobě. Chtěla ho mít jen a jen pro sebe. S nikým a ničím se o něj nedělit. Existoval jen on a ona. Pevně se chytla jeho krku a přirazila se ještě více na něj. Dotýkala se už ňadry o jeho prsa a dýchala vůni jeho vlasů . Po té, co do ní ještě více vniknul opět zaklonil hlavu a zprudka otevřel oči i ústa zároveň. Vypadl z něj sten, že málem ztratil rovnováhu. Cítil, že je před ním zábrana a že jestli to bude takhle dál prodlužovat, což se mu nesmírně líbilo i mučilo zároveň, že jí odpaní dřívě. Hladově se mu zakousla do krku a jemně ho stiskla mezi zuby. Stisklé maso olízla a políbila. Zrychleně, hodně zrychleně dýchal a právě se rozhodoval ukončit své trápení, když mu to znemožnila svým vlastním pohybem. Přirazila k němu pánev a tím protrhla svůj dosavadní dívčí život a začla žít život dospělé ženy. Zalapala po dechu a pohla se dozadu. On se nad ní skláněl a tím jí pokládal na pohovku. Ruce na jejích zádech vymanil a položil vedle hlavy. Ležela před ním, s ním uvnitř a v očích se jí zračila vášeň. Kam až mohl do ní pronikl a vypnul se v zádech. Jeho břicho spočívalo na jejím a hlavu měl mezi rameny zvedlou. Uchopila mezi rty jeho hrdlo a sála k sobě, že mu udělala tmavý flíček. Sasuke se uvolnil a položil ruku v loktě na polštář vedle její hlavy. Díval se jí do očí, tělo naprosto zpocené a přirážel do ní.

Nejprve pomalu zajížděl dovnitř a ven, ale jak mu na jeho přírazy odpovídala čím dál žádanějším vzdycháním, začal do ní dobyvačně pronikat až na pokraji rychlosti a naprostého zkolabování a svalové křeči. Odpovídala mu pohybem pánví dopředu a zpátky a už pravidelně mu sténala.

Mezitím jí nelíbal, jen se díval v čím dál větší grimase říkající jakou prožívá rozkoš na její oči a pohled. Kousával se do rtu, aby tolik neskučel blahem, ale byla tak příjemně úzká a hebká. Sakura najednou přidávala na hlasitosti a i na rychlosti. Křečovitě se ho chytla za krk a protáhla výkřik s nalepenou pánví na jeho podbřišek.

Rychle a pravidelně dýchala a její tělo postupně opadávalo a uvolňovalo se. Věděl, že právě prožila vrchol noci a jejich soulože. Na krku už necítil pevné sevření zbystřil, jak padá na lůžko unavená a horká. Přestal se v ní pohybovat a vysunul se z ní. Vzduch byl vydýchaný a on rozpálený, jak už dlouho ne. Prve cítil teplo, ale teď mu bylo víc jak horko. Aniž by si nějak pomol přivolal si sám vyvrcholení a pevně sepnul víčka k sobě. Uvolnil ruce a položil svoje spocené tělo na její. Všimla si, jak byl teplý a překvapilo jí to. Měla však prái s dýcháním, aby se neudusila. Bylo to, jakoby v kuse šlapala na kole do velkého kopce a zapomněla dýchat. Objala ho a s pocitem naplnění a hřejivým pocitem lásky únavou usnula.
Probudily jí dotyky těsně pod ramenem. Rozkoukala se a pak otočila za zdrojem něhy. Díval se na ní naprosto jinak, než před tím. Když se střetl s jejíma očima, linka na jeho rtech se roztáhla do toho nejkrásnějšího úsměvu.
,,Víš, že ode dneška si jenom moje? Maličká?"
,,Pořád jsem byla tvoje."
,,Bylo to to nejkrásnější, co jsem mohl prožít."
,,Miluju tě..." odpověděla mu sama a objala ho.
,,Já tebe taky." vyznal se jí poprvé. Opět se jí zvýšil tep a nabrala krásný úsměv. Leželi spolu v objetí dobrých 15 minut. Vůbec se mu od něj nechtělo. Všechno se jí zdálo jiné. To pouto, jaké mezi předtím necítila bylo evidentní a jasné. Nic podobného neznala a nikdy necítila. Co to bylo? Ve vlasech cítíla jemné lochtání a pak něžnost dvou hebkých rtů, kterých se předešlou noc mohla nabažit a přece neměla ještě dost. Mlela z posledního a přece by tak s ním zůstala napořád.
,,Hinata chce dnešní poslední den prázdnin završit diskotékou. Půjdeš na ní se mnou?" požádal jí. Choval se tak...jinak.....hlas měl stále tichý a neměl důvod, proč ho zvyšovat. Žádá jí, aby tam šla s ním jako jeho přítelkyně!
,,Kamkoliv." políbila ho mezi prsa.
Ze zdola se ozývalo Hinatino volání. Nechtělo se jim od sebe, ale přeci vstali a oblékli se.
,,Dobré ráno."
,,Dobré.....dáš si snídani? Sasuke, Naruto tě čeká venku....na snídani a já se k vám tentokrát přidám. Sakuro, vydržíš to tu chvilku sama?"
,,Jistě, zabalím si mezi tím."
,,Ach jo...nechci, abys odešla." posmutněla její krásná tvář.
,,Já taky ne HInato, ale škola je nemilosrdná."
,,Tak jo...zatim..." zamávala jí a zmizela venku.
Sakura uklidila povlečení a dala dohromady pohovku, se kterou si odnášela tolik vzpomínek, že jí u toho srdce znovu bouchalo. Poskládala si svoje oblčení a připravila jenom na večer. Sešla dolů do kuchyně a začala jíst snídani od Hinaty, když zazvonil venkovní zvonek. Utřela si pusu od másla a běžela otevřít, čekajíc Hinatu, která byla z lovu vždycky doma jako první.
,,Už letim." volala a v běhu jí vlasy vlály sem a tam. Otevřela dveře a docela se udivila, když se v nich zjevil jí neznámý člověk, opřený o futro dveří.
,,Čau kotě...já jsem Set...kdepak je Sasuke?"
,,Sasuke je v lese. Na procházce." nervozně si vymyslela rychle lež a dala si pramen vlasů za ucho.
,,Ále...všichni víme, co Sasuke v lese dělá a na mě to nemusíš zkoušet hrát...přece patřím k vám ne." usmál se na ní úsměvem, který se jí vůbec nelíbil. Zároveň jí ukázal špičáky, na kterých zůstala očima stát. Bez dovolení se pozval dál a sednul si do křesla v obýváku tak majetnicky, jako by mu to tu patřilo. Sakura zavřela dveře a přišla k němu. Vůbec se jí nelíbilo, jak si jí prohlížel.
,,Tak a ty jsi?"
,,Sakura."
,,Tak Sakura...hm...k hezký holce, hezký jméno. Kolik bys dala mě za svoje službičky?"
,,Prosím?"
,,Ale no tak...jedno se mu musí nechat. Na děvky měl vždycky vkus. Kolik ti platí...já ti dám víc."
,,Já nejsem žádná kurva!" polilo jí horko z toho, jak jí nazval. Ještě nikdo neměl tolik drzosti. Bála se sice, ale momentální vztek trochu přerůstal.
,,Cože? Tak Sasuke si našel holku? To se to dějí věci za dobu mé nepřítomnosti."
,,Co máš společného se Sasukem?"
,,Já jsem jeho dobrý kamarád. Dlouhou dobu se mnou žil od téhle....jak se tomu říká? Rodiny! Nechápu, co ho přimělo vrátit se."
,,Je šťastný tam, kde je." bránila ho a čím dál víc zapomínala na to, jak moc nebezpečnou hru hraje.
,,Ty nic nemůžeš vědět." pohrdavě se usmál.
,,Stačí mi to, co vím." oplatila mu tu pohrdavost.
,,Tak ty jsi samička co štěká...koušeš taky stejně?" přiskočil k ní. Sakura mu uhnula a jak udělala rychlý pohyb, zvýřil se vzduch a přenesl pach přímo k Setovi pod nos. Okamžitě jí nasál a oči mu zrudly.
,,Ale...tak ty jsi člověk. To mi uniklo. Že bych Sasukemu jednou snědl svačinku?" slovíčkařil a přirazil jí ke zdi. Silně jí zamáčkl krk, takže nemohla dýchat a lapala po dechu. Bránila se a zarývala se mu nehty do ruky, aby jí pustil. Set jí ubalil ránu do hlavy, při které ztratila vědomí. Vycenil tesáky a snažil se jí kousnout, když ho odhodila velmi silná ruka. Sakura sklouzávala dolů přímo Sasukemu do náruče.
,,Co tady děláš?" vrčel na něj. Set se zbíral ze země.
,,Ještě nikdy si na mě nevztáhnul ruku. Udělals to kvůli týhle děvce?"
,,Jí přede mnou urážet nebudeš. Zvykej si na to, že je to moje partnerka."
,,Ona? Lidská holka? Já myslel, že jí máš na krmení."
,,Neodpověděl jsi mi na otázku."
,,Hluboko jsi klesnul. Když jsi byl se mnou, měl jsi úroveň. Podívej se na sebe. Co z tebe udělala ta tvoje RODINA. Žiješ pěkně nechutnej život. Místo, aby ses ládoval krví chodíš s lidskym červem. Lidi jsou tu od toho, aby nám sloužili jako jídlo."
,,Tohle je poslední varování. Jí přede mnou urážet nebudeš."
,,Divim se, že to po tolika letech stráveného vysáváním vydržíš. Stát po jejím boku. Takový pach jsem dlouho necítil."
,,Co tady děláš?"
,,Přijel jsem za tebou."
,,Jaká čest." procedil zkrze zuby ironicky.
,,Bývali doby, kdy jsme byli přátelé. Jako dva bratři. Přijel jsem tě osvobodit z toho teroru tady. Zde tě nic nečeká. Tvůj bývalý život měl grády a styl."
Sakura se pomalu probouzela.
,,Neodejdu...víš, jak chodí zákony...s partnerem se upír usazuje."
,,Ale ona není tvůj partner. Je to člověk. Ty jsi tu od toho, abys jí zabil. A dokud nebude upírem, ty můžeš být, kde chceš."
Držel jí pevně a majetnicky u sebe. Set zmizel, ale v Sasuke pořád vrčel.
,,V pohodě? Udělal ti něco?" zajímal se.
,,Jenom mě omráčil. Trošku mě bolí hlava nic víc."
Prohmatával jí u spánků.
,,Sasuke, jak to myslel?"
,,Copak?"
,,To s tím partnerem?"
,,Ty bys mě s tím pronásledovala dokud bych ti to neřekl, že ano?"
,,Ano."
Posadil se s ní na klíně.
,,Upíři žijí věčný život. A proto se řídí zákony. Zákony, který musí každičký upír do jednoho uctívat a dodržovat. I ten nejhorší a nejdrsnější se něčím musí řídit. Mezi zákony je takový, že pokud si najde partnera a to stejného rodu, založí s ním svůj život. To je v překladu něco jako manželství. Je to závazek. S partnerem potom trávíš celý život. Jen po domluvě s ním můžeš někam jít. Bez souhlasu toho druhého prostě nemůžeš jen tak odejít nebo udělat něco jiného. V podstatě je to jako manželství."
Sakura přemýšlela. Nazval jí svým druhem. To znamenalo, že s ní chce žít! Bylo to překrásné, ale více se obávala toho, že ona není jeho družka a tudíž může kdykoliv odejít. Umřela by, kdyby se to stalo. Při myšlence se jí hrnuly slzy do očí.
,,Neodejdeš, že ne?"
,,Nikdy. Umřel bych, kdybych tě měl ztratit."
Ale ona si mohla zajistit jistotu, že by tu zůstal.
,,Sasuke....přemýšlel jsi někdy o tom, že bys mě proměnil?"
,,Ano přemýšlel a dospěl k závěru, že to neudělám, protože ti nechci kazit život."
,,Ale ty bys mi ho nekazil! Naopak. Chtěla bych být věčně s tebou."
,,I já si to přeju, ale ty nejsi připravená někoho připravit o život. Víš, co to obnáší být upírem? Ne...neudělám to. A pokud mě k tomu budeš nutit, pak mě budeš hodně štvát a já na tebe nechci být ošklivý a rozzlobený. Víš, jaký umím být. Moje poslední slovo je ne."
Opřela si hlavu o jeho klíční kosti. Teď ho nebude dráždit, ale rozhodně ze svých nároků nesleví. Vždyť každou minutu více a více stárne. Bude s ní, až jí třeba bude 30? Ne! Najde si někoho jiného. Vždyť by vypadala jako jeho matka pane bože. K tomu nedojde, protože ho do té doby přesvědčí. Ostatně ještě má Hinatu a Naruta. Jeden z nich to po případě určitě udělá.

uzasne...libilo se mi jak hinata dala navrh na koupaliste a narute ze mu tam lidi poslapali hlavu xD :-D jaaaj ale velmi kráásne..uz sa tesim na pokracko