Povídky-ZDE

  Chceš spřetelit???-ZDE

Chcete zveřejnit své povídky na mém blogu?-ZDE

Reklamy- ZDE

...........Alive!-8.dílek

16. listopadu 2010 v 21:28 | Saskiee |  ....Alive!

Něco není v pořádku


Bylo znovu ráno. Tentokrát nespal Naruto, stále bloudil po okolí Suny a hledal Sakuru. Ovšem neúspěšně. Pomalu propadal panice a rána mu opět začala silně krvácet. Ale on to nevnímal, jediné, co cítil, byl strach o ni. Mohlo se jí cokoli stát. Kdokoli ji mohl unést a teď s ní mohl cokoli provádět. Myšlenka na tohle všechno jím celým otřásla. Raději na to přestal myslet a spíš teď hledal místo, kde by se mohl schovat před sluncem.
V tu chvíli se Sakura probouzela. Slastně se protáhla, ovšem něco ji pevně tisklo k sobě. Možná nebyl špatný nápad si ještě chvíli poležet. Znovu se zatulila svému milému do náruče a nechala se ochlazovat vodou. Minato stále ještě spal, avšak sám netušil, že Sakura už zmizela. Jakmile ucítil, že ho už nic netíží na hrudi, rychle se posadil. Ale jeho strach hned pominul, Sakura mu nikam daleko neutekla. Stála u vodopádu a voda jí sahala po stehna. Nechávala se omývat padající vodou. Minato litoval, že se k němu otočila zády. Nějakou dobu ji ještě pozoroval a nemohl vynadívat. Nakonec však vstal a potichu se k ní vydal. Ona ale přes všechen ten hluk, co vydával vodopád, neslyšela, jak se k ní pomalu blíží. Dál se nechala omývat vodou, dokud ji nechytil kolem pasu. Trochu se polekala, ale neutekla, spíš se k němu víc protiskla.Minato ji začal líbat po krku a bloudit rukama po celém jejím těle. Užívala si jeho dotyky a polibky. Samým blahem zasténala.
"Musíme už jít. Už tě hledají.'' Zašeptal ji od ucha a následně ji políbil na krku. Moc ho nevnímala, naplno si užívala jeho dotyky po jejím těle. A stejně, bylo jí s ním dobře, nepotřebovala se vrátit. Ovšem hned si vzpomněla na Naruto. Litovala ho. On ji tolik miluje a ona ho tady podvádí s jiným. Odtrhla se od něj, čímž ho přiměla k neustálým otázkám, co jí je. Sakura však nereagovala. Co nejrychleji se oblékla, následně potom ho políbila na tvář a vydala se zpět. Ale Minato tam zůstal. Neměl kam jít… Nejprve si vzal na vědomí Sasukeho výhružku a litoval včerejška.
"Tohle určitě nedopadne dobře.'' Pomyslel si a sesbíral všechny své šaty, které včera odhodil do nejbližšího keře. Doufal, že tam stále ještě budou. Měl štěstí, oblékl se a pomalým krokem se vrátil zpět k sídlu, kde na něj jako vždy čekal Sasuke s obvyklými poznámkami. To, co se stalo a možná ještě stane, si nechal pro sebe.
Sakura uháněla zpět k Suně a celou cestu si důkladně připravovala, co vůbec řekne. To, že na den zmizela, je určitě zaskočí. Jen jak mířila k vesnici, už z dálky viděla, jak ji někteří ninjové běhají po Suně. Byl mezi nimi i Naruto. Teď jí došlo, že nejspíš hledají ji. Její nápad, jak to vše zahladit, se rázem rozplynul, určitě ji totiž nehledají jen tady. Rozmýšlela se nad rozhodnutím zmizet a pak se třeba ukázat s únosem nebo s něčím tomuhle podobným. Sice to pro ni bylo teď těžké, ale jiná věc ji nenapadala. Chvílemi si myslela, že se dočista zbláznila, ale v životě se musí riskovat. Tak tedy nabrala směr zpátky k vodopádům, kde se mohla případně schovat. A také to místo pro ni mělo zvláštní význam. Ale nejen kvůli tomu. Doufala, že on tam ještě zůstal. Mýlila se. Nakonec tam musela zůstat sama. Znovu si lehla na kámen a sledovala vodopád. Po chvíli ji to však unavilo a zavřela oči.
Naruto už tou dobou pročesával okolí, ovšem bezvýsledně. Nakonec se únavou zhroutil u vodopádu a nabral si do dlaní vodu, kterou na sebe potom vychrstl. Horko bylo nesnesitelné. Nakonec uznal za vhodné schovat se za vodopád. Tam mu snad bude lépe. Jak se blížil, znovu ho začali jímat vzpomínky na koupel se Sakurou. Chvilkami litoval, že po ní vyjel. Ale zkusit se musí vše. Jen jak vstoupil, ztuhl.
"Sakuro? '' Zašeptal a přiblížil se víc k té hroudě. Nemýlil se, opravdu to byla ona. Celkem ho překvapovalo, že se tu jen tak povaluje. Zatřásl s ní, aby se probudila. Co však nečekal, bylo to, že by mohla zaútočit. Okamžitě vytáhla kunai a přiložila mu ho ke krku. Polekal se, ale to i Sakura. Jakmile ho poznala, upustila kunai a skočila mu kolem krku. Naruto byl překvapený, ale nakonec ji objal. Měl o strach, ale teď byl spíš zaražený. Nic nepochopil a pustil ji.
"Co se stalo?'' Zeptal se jí. Ona mu neodpověděla, vždyť právě toho se obávala. Nechtěla mu lhát, ale teď neměla na výběr.
"Já nevím… Nic si nepamatuji.'' Zalhala a nasadila tvář ubohé holčičky. Měl štěstí, na něj tohle působilo. Znovu ji objal a vydal se s ním zpět do Suny. Cestou ani jeden nepromluvil, Sakura se cítila naprosto příšerně. Lhala mu a podváděla ho. Nikdy si nepomyslela, že by mohla klesnout tak hluboko. Ale najednou stranu, pořád myslela na včerejšek, na Minata. Teď si byla zcela jistá, koho vlastně miluje, ale říct to na rovinu, bylo mnohem těžší.
Tímhle by Naruta naprosto odrovnala, tohle by ho zničilo. Nechtěla na to ani pomyslet. Jen za ním dál pádila zpět do Suny.
"Je ti něco?'' Ptal se ji celou cestu Naruto, ona mu však neodpověděla. Stále váhala.
Jak dorazili do Písečné, nevyhnula se spoustu otázkám. Raději na nic neodpověděla, vůbec nic na sobě nechtěla zdát. Moc dlouho si v Suně nepobyli, jak byli všichni plní síly, vyrazilo se domů. Ovšem se špatnou zprávou… Svitky byly ukradený. Teď už nebyl důvod zůstávat v Písečné vesnici. V Konoze je čekalo příjemné přivítání. Tsunade je málem zabila, ale po zprávě, že je Naruto zraněný, se zklidnila.
Nakonec dostali volno a tak si všichni šly konečně odpočinout do svých postelí. Sakura odmítla Narutovo nabídku být s ním a raději si šla odpočinout. On ji naštěstí pochopil. Sakura se uložila do postele, nebo do ní spíš spadla, únavou se neudržela na nohou a k tomu ještě ta nevolnost. Dnes už rozhodně nehodlala nic dělat, jen spát. Dlouho si však nepoležela, čekala ji totiž velice namáhavá cesta k záchodu. Nevěřila ani tomu, co všechno se z ní za tak krátkou chvilku dostalo, nebo že by toho snad tolik snědla? Podle všeho to byly jeho týdenní zásoby.
Oddychla si a odstranila si vlasy ze zpoceného obličeje. Jak bylo vše venku, hned se jí ulevilo. Znovu se dobelhala do postele. Kdyby jen ty nevolnosti, někdy ji dokonce přepadali neskutečné pocity hladu, při kterých byla schopna zlikvidovat vše, co se nacházelo v lednici. Naprosto zaslepena hladem si ani neuvědomovala, co vlastně jí. Raději svoje pocity hladu ihned uspokojovala. Zrovna když se ráno cpala vším, co poskytovala lednice po jejích nočním řáděním, přiběhla do jejího pokoje její máma.
"Co to…'' Divila se a třesoucí ruku ukázala na hromadu jídla, kterou Sakura hodlala sníst. Sakura jen pokrčila rameny a odkráčela do koupelny. Co jde dovnitř, musí někdy i ven. Naklonila se nad mísu a dala se do obvyklé činnosti.
"Sakuro! Co tam děláš?'' Klepala na dveře koupelny její máma. Jak si sama neuvědomila, zvuky které vydávala nad mísou, se linuly celým pokojem.
"Co?!'' Zavolala na ni a odhrnula si vlasy ze zpoceného obličeje. Neměla na ni náladu.
"Sakuro, co je s tebou? Od té doby, co jste se vrátili, se chováš divně!'' Zvolala, tentokrát hlasitě a naléhavěji. Měla strach, mohlo to být cokoli. Proto raději vešla, a ať už to vypadalo jakkoli, vyděsila se. Sakura se nahýbala nad mísou, celá bledá a zpocená. Co však bylo víc překvapující, od té doby, co se vrátila, i něco málo přibrala. Sakura to ale moc neřešila, snad možná když se ráno snažila nacpat do sukně. Ale jinak si to moc neuvědomovala.
"To je dobrý, asi jsem něco špatného snědla.'' Vymluvila se Sakura a vyvedla ji pryč z koupelny. Její přítomnost jí moc nepomáhala. Jak bylo vše venku, vrátila se do pokoje a rozvalila se na posteli. Za chvilku už usnula.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog♥♥♥?

ano
ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama