22. listopadu 2010 v 13:46 | Saskiee
|
Tenhle dílek je pro tebe Tarei...slíbila jsem to a k tomu sem musim přidat ještě dvě povídky..... Dneska to určo ztihnu =DDD Jen buď trpělivá a povinně komentuj xDD
Vzbudila jsem se v nemocničním pokoji a nic si nepamatovala.Hlava mě bolela,jako bych v ní měla střep a oči se mi po každém mrknutí chtěly zase zavřít.
......Kdo jsem ??....... napadlo mě jako první.Byla jsem hodně nervózní,neznala jsem to tady a ještě ten puch .....
Dveře se otevřely a v nich stál chlapík v bílém plášti a s nějakýma deskama v ruce.
,,Zdravím slečno,jsem doktor Ritsuko.Víte co se Vám stalo ?''
,,Ne,vůbec na nic si nevzpomínám.Co se mi teda stalo ?''začala jsem pomalu jančit.
,,Uklidněte se,našli Vás rybáři.Nejspíš jste spadla do řeky a praštila se do hlavy.Proud byl celkem silný a tak Vás odnášel pryč.Nevíme přesně odkud jste,ale když si ani vy nic nepamatujete,je to o to horší.''
,,A neměla jsem u sebe nějaké doklady''
,,Vůbec nic jsme nenašli.''
,,A jak dlouho tu budu tak ležet ?''
,,Nejspíš dva týdny,podle toho,jak moc špatně na tom budete.''
Víc už mi neřekl a odešel.Zůstala jsem sama,snažila jsem si vzpomenout,ale nešlo to.Po pár dnech to se mnou bylo ještě horší.S nikým jsem nemluvila,jenom se sestřičkou,která mi nosila jídlo,ale i to pro mě bylo málo.Až jednoho dne se dveře opět otevřely a v nich stála černovlasá žena,taktéž v bílém plášti jako můj doktor.
,,Omlouvám se,spletla jsem si pokoj.''
,,Ne počkejte,'' zastavila jsem jí ,,Mohla byste tu se mnou chvilku být ? Nemám si s kým popovídat.''
,,A to tě rodiče nenavštěvují,nebo nějací tvý kamarádi ?''
,,Žádné nemám,nebo mám,ale nepamatuju si je.Ztratila jsem paměť a ani nevím kdo jsem.''
,,Ach,ty musíš být ta dívka z řeky.Uvědomili jsme policii a prostě všechny,ale nikdo tě nezná.''
,,Hmmm....''sklopila jsem hlavu a chtěla potlačit slzy.
,,Buď statečná,určitě si vzpomeneš a mi ti budeme držet palce.''
,, Děkuji '' špitla jsem a obdarovala jí jedním ze svých úsměvů.
,,Tak je to správný,přece se taková krásná holka jako ty nebude mračit a brečet.Nesluší ti to'' zdvihla palec nahoru a usmála se na mě.
,,Promiň,už musim jít,pacienti čekají '' rozloučila se se mnou a odešla.
Byla jsem opravdu šťastná.Tato žena mi dala radost do života.Každý den za mnou chodila a nosila mi květiny,obrázky a někdy jenom obyčejný bonbóny.Připadala jsem si jako malý dítě,ale bylo mi osmnáct.Ano,na to jediný jsem si vzpomněla a také na to,že jsem chodila do třídy 7.A. Ale nemůžu si vzpomenout na učitele,ani na spolužáky.Tedy až na dva kluky.Na dlouhovlasého černovláska a jeho o něco mladší kopii s kratšími vlasy.Jsou si velice podobní,jako bratři,ale vůbec netuším kdo jsou.Mý bratři,spolužáci,nebo snad milenci ?? Vidím to jako v mlze.Rozmazané obličeje a radostný smích.Smích plný lásky a něhy.Ale komu patří ??? To je mi záhadou. Netuším,ale netrápí mě to.Myšlenky se mi ubírají na zítřek.Shizune si mě chce vzít k sobě domů.
Těším se jako blecha.Od sestřiček vím,že zdejší klan Mikaze je nejbohatší rodinou v Osace.Všichni členové jsou prý velice milí a přátelští.
Bylo 23.5. a já se těšila na nový domov.Shizune mě vyzvedla ve dvě odpoledne a spolu ještě s jednou paní jsme se vidali na nákupy,protože jsem vůbec nic neměla.Jak jsem se dozvěděla ta žena co s náma jela je módní návrhářka a pomůže mi vybrat ty nejlepší kousky.
Byla to paráda !!! Jako v ráji.
Koupili jsme několik jeansů,sukní,kraťásků,plno triček,tílek,mikin a nakonec nějaké společenské šaty.K tomu doplňky,jako boty na podpatku,řetízky,náramky,sluneční brýle.Ale taky iphone a sluchátka od Skullcandy.
Shizune se ke mně chovala jako ke své dceři.Ještě než jsme vyrazili k našemu bydlení,tak mě vzali ke kadeřnici.Vlasy jsem si nechala jenom trochu sestříhat a pak podbarvit černou.
(Jen aby jste si dokázali představit)
Opravdu mi to slušelo.Zhruba kolem osmý jsme seděli v autě směr Yoričská čtvrť.Byla jsem opravdu hodně natěšená na novou rodinu a nervozita se úplně vypařila.Celá vykulená jsem koukala z okýnka u auta.Snad hezčí vilu jsem neviděla.Všude byla osvětlená a kolem ní postávala spousta bodyguardů.Shizune se mi smála,že vypadám komicky,ale já se na tu krásu nemohla vynadívat.Prošli jsme zahradou až ke vchodu.Otevřela nám služebná a uklonila se.
,,Zdravím Aneko,tato dívka tu teď bude bydlet s námi jako součást rodiny.Chovej se k ní slušně a poslouchej jí.''
,,Samozřejmně Shizune-san.''
Potěšilo mě,že skoro patřím do rodiny,ale nechtěla jsem dělat potíže.Prošli jsme chodbou a zamířili rovnou do jídelny,kde všichni čekali.
,,Shizune ?''
,,Ano ?''
,,Jak mi budete vlastně říkat,když nevím jak se jmenuju ?''
,,Pravda,úplně jsem na to zapomněla.A jaký jméno by se ti líbilo ?''
,,Netuším.''
,,Co takhle Saskiee ? Vždycky jsem chtěla dát tohle jméno své dceři,ale zatím žádnou nemám.''
,,Saskiee je překrásný jméno '' usmála jsem se na ní a pokračovali jsme v cestě.
Ohromné dveře opět otevřela služebná a já je konečně uviděla.
Kolem velkého jídelního stolu seděly dvě malé děti,tři holky mého věku,čtyři nádherní kluci kolem dvacítky,postarší paní a nějaký muž.
,,Ahojte,tohle je Saskiee.Nový přírůstek do rodiny.''
Teď už jsem byla trochu nervózní.Bála jsem se jejich reakce.Ten muž ze kterého jsem měla obzvlášť strach se na mě usmál a přivítal mě tu.Usadila jsem se ke stolu a ostatní se mi představili.
,,Ajóój,my chsme Leiko a Nobu '' začaly po mně pokřikovat děti.
,,Já jsem Akine a tohle jsou Mika a Lin '' představila se hnědovlasá dívka a k tomu ještě další dvě holky.Pak už to šlo popořadě bez dlouhých proslovů.
,,Raito ''
,,Renzo ''
,,Motun ''
,,Utakata '' srdce se mi rozbušilo a tváře zčervenaly.Jako bych ho znala,ale zároveň viděla poprvý.Měl černé nagelované vlasy a onyxové oči. Na první pohled jsem se zamilovala,ale on mi věnoval jen jeden pohled a ten nevypadal zrovna spokojeně.
_____________________________________________
Konec dalšího dílku ..... xD prosím o hodně komentíků,ať mi to psaní jde. =DDD
krásné