Povídky-ZDE

  Chceš spřetelit???-ZDE

Chcete zveřejnit své povídky na mém blogu?-ZDE

Reklamy- ZDE

Broken Rose -4.kapitola

22. prosince 2010 v 17:45 | Saskiee |  Broken Rose
Nenávist a vážné zranění

Rychle jsme se, se Sasukem rozloučily a běželi jsme na školní dvůr. Byly tam obě třídy jak královských tak obyčejných. Hned jak jsme tam vešli mě probodla jedna červenovláska pohledem, ale já jsem si toho moc nevšimla.
"Hele Sasuke to máme zase Kakashiho?" zeptám se, když opět vidím Kakashiho.
"Ne na praktickej tu je i Gai, prý pro jistotu." Odpoví a já jen kývnu.
"Tak jo děcka, jste tu všichni, můžeme hned začít. Budete se do lesa pouštět po 5 minutách a první půjdou Sasuke a Sakura." Řekne Kakashi a Sasuke automaticky vyjde. Ale já se malinko zaseknu.
"Proč…proč máme jít první?" zeptám se malinko koktavě. Sasuke se na mě otočí a tak zklamaně se na mě podívá jako bych mu nevěřila.
"Protože chce s vámi ještě mluvit paní ředitelka." Odpoví a já jen kývnu a rozhodným krokem se vydám ke Kakashimu.
"Tak můžete jít." Rozkáže a mi tak uděláme.
V lese je dost vlhko a všude je mlha.
"Nevěříš, že bych tě ochránil?" podívá se na mě Sasuke s ustaraným pohledem.
"Ne to ne." Odpovím ihned "Já jen, že jsem si tam připadala dost trapně nevím , proč ale všichni se tam na mě divně koukali." Řeknu a rozhlížím se kolem sebe.
"Je to kvůli mé rodině, promiň." Zastaví se a hlava mu klesne.
"Nikdy jsem se nechtěl narodit, do hlavní rodiny, ale stalo se, ale nesmíš se na to ohlížet, bez mě jako svého démona." Řekne a podívá se mi do očí. Já jen zavrtím hlavou a v Sasukeho očích je znát smutek.
"Budu tě prát jako přítele." Řeknu s úsměvem a jdu dál. Sasuke se také usměje a dohoní mě. Ale najednou se zastaví.
"Co…" nestihnu doříct, protože mi Sasuke položí ruku na pusu.
"Pšš." Uslyším u ucha jeho hlas.
"Je tu celkem silný démon, zná se mi, že ten by tu neměl být obzvlášť, když je tu nikdo nový." Pošeptá mi Sasuke do ucha, ale pak mě chytí do náruče a vyhne se dost silnému útoky.
Před námi se objeví nějaký démon, vypadá dost silně, ale taky nechutně.
"Ale, ale koho to tu pak máme, královský tvá krev mi dodá ještě více sily, ale to i tvůj pán, že." Řekne a na jeho obličeji se objeví úšklebek.
"Ji se ani nedotkneš." Ze Sasukeho hlasu jde poznat, že je dost naštvaný, nevím ale proč?
"Nenávidím královský, jste tak arogantní a namyšlený." Řekne, ale to, už zaútočí. Sasuke se na mě podívá já jen kývnu a on se jen pousměje.
Když, už celkem blízko rozkážu Sasukemu.
"Zářící řetězy." Kolem toho démona, se na jeho zápěstí a krku objeví okovy.
"Sasuke, vlčí tesák." Sasuke vykoná můj rozkaz a démon je rázem mrtvý, ale byla to jenom jeho náhražka.
"Cože?" podívám se a najednou je ten démon vedle mě a neskutečně se směje.
"A mám tě, mám tě." Křikne a krápne mě do ramene.
"Sakuro?" vyděsí se Sasuke a ihned na démona útočí beze mě. Cítím jak mi do krve proniká jeho jed. Bolí to celé mé tělo je v jednom plameni, nemůžu dýchat je to jako bych se topila v plamenech.
Ucítím jak mě nikdo bere do náručí a strašně rychle mě táhne někam pryč. Doufám, že je to Sasuke. Ale než si ho stačím prohlédnou upadám do bezvědomý.
Když otevřu oči uvidím nad sebou bílí strop. Pokud jsem v nebi děsně to tu smrdí dezinfekcí. Když, ale malinko pootočím hlavou, všimnu si jak něčí hlavy, podle vlasu a andělské tváře v něm poznám Sasukeho. Pomalu ho pohladím po vlasech, abych ho nevzbudila, ale to se mi nějak nepodařilo. Otevře oči a podívá se na mě.
"Promiň." Je to první co uslyším z jeho úst.
"Cože, za co se mi omlouváš, ty se mi za nic nemáš omlouvat, to je moje práce." Řeknu a usměju se na něj.
"Ne ty jsi tu byla první den a hned první den si byla v hrozným nebezpečí." Řekne a pohladí mě po tváří. Já se pod jeho dotykem mi přeběhne mráz po zádech a malinko zčervenám. Sasukemu moje reakce neunikne a pousměje se ,ale jinak na to více nereaguje.
"Jdu zavolat Tsunade, ano nikam mi nechoď." Řekne a jde za ní.
"Jako bych mohla." Řeknu si pro sebe a podívám se ven, je tam krásný západ slunce. Tohle miluji, je to překrásné.
Asi po třech minutách do pokoje vrazí Tsunade, Kakashi a Sasuke.
"Tak Sakuro jak se cítíš?" zeptá se mě Tsunade.
"Už je to lepší, horší to bylo, když mě škrábnul do toho ramene." Odpovím a usměju se na ně.
"Jak si se cítila." Zeptá se pro změnu zase Kakashi a já malinko popřemýšlím.
" Cítila jsem se jako kdyby mi hořelo tělo a já se zároveň v něm i topila. Nemohla jsem dýchat a všechno se mi motalo." Odpovím. Tsunade si jenom oddychne a to samé i Kakashi.
"Takže teď se cítím v pořádku." Zeptá se Tsunade a já jen kývnu. Poté se, se mnou a se Sasukem rozloučí a odejdou.
"Jak jsi to dokázal, jak si dokázal zabít o dost zkušenějšího démona, než jsi ty sám?" zeptám se ho a podívám se mu do očí.
"Ani nevím, prostě jsem byl naštvaný, že tě zranil a najednou se u mě objevila nějaká skrytá síla." Řekne a usměje se na mě, já mu to oplatím, ale poté zvážním.
"Děkuju, že jsi mi zachránil Sasuke." Řeknu mu přímo do očí. Sasukeho úsměv se ještě víc rozšíří, ale poté se zvedne a podá mi věci se slovy, abych se oblékla a on sám vyšel ze dveří. Já jsem se ihned převlékla a poté jsem šla za Sasukem a společně jsme vyrazili do našeho pokoje.
Ihned jsem zamířila do koupelny, kde jsem se vykoupala, usušila a poté jsem si vyčistila zuby a vyšla jsem z koupelny. Po mě šel ihned Sasuke a já jsem si šla lehnout.
Když byl Sasuke v koupelně, už tři čtvrtě hodiny, vstala jsem a šla jsem ke dveřím na, které jsem zaklepala a poté jsem vyslovila Sasukeho jméno. Nic. Ticho. Poté jsem do koupelny vešla. Sasuke seděl na zemi a na sobě měl jenom tepláky na spaní a z vlasů mu odkapávala voda. Vzala jsem suchý ručník, klekla jsem si k němu a začala mu vysoušet vlasy.
"Vím, že už jsem ti to řekla, ale nastydneš jestli tady budeš jenom sedět." Řekla jsem potichu a dál mu vysoušela vlasy, ale najednou mě jeho ruka zastavila.
"Copak se děje?" zeptala jsem se ho.
"Kdybys zemřela, zemřel bych s tebou." Řekne z ničeho nic takovým smutným hlasem.
"Co to říkáš Sasuke. Ne to nesmíš, protože pokud bys zemřel kvůli mně nikdy bych si to neodpustila." Řeknu potichu, ale jen já vím, že kdyby zemřel Sasuke, zemřela bych na místě sním.
"Copak ty to tak necítíš, to naše pouto, to pouto, které nás tak sbližuje." Podívá se mi do očí. Do očí mu nedokážu lhát, prostě to nejde.
"To víš, že ho cítím a zachovala bych se úplně stejně jako ty." Řeknu pravdu a poté ho obejmu. Sasuke si mě k sobě přitáhne a zavře očí.
Poté je zase otevře a………
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog♥♥♥?

ano
ne

Komentáře

1 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 26. srpna 2011 v 14:49 | Reagovat

Chceš vyhrát super telefon Nokia E7? Podívej se na http://raketka.cz/soutez-o-telefon-nokia-e7 a hlasuj(zabere to max 1 minutku) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama