Povídky-ZDE

  Chceš spřetelit???-ZDE

Chcete zveřejnit své povídky na mém blogu?-ZDE

Reklamy- ZDE

Ti, kteří mi změnili život 14

11. března 2011 v 15:45 | Saskiee |  Ti, kteří mi změnili život
Ti, kteří mi změnili život 14
Sak to sice bylo divné ale nic neříkala a šla.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V tělocvičně…..
"Za ten měsíc si toho hodně zameškala takže teď si dej dřepy,kliky,sedy-lehy,angličáky a to všechno po sto kusech"
"Cože? Ale vždyť to bude trvat strašně dlouho" odmlouvala Sakura
"No a co já s tím budu tady klidně do večera a teď dělej čím dřív začneš tím dřív skončíš" pronesl ještě chladněji a sedl si naproti ní.
Začala teda cvičit
Po hodině a půl to měla hotový nepřestávala protože kdykoliv přestala tak na ní Itachi začal řvát. Byla už úplně na dně svých hranic ale Itachi jí nenechal být.
"Teď budeme bojovat já budu útočit první tvým úkolem je zablokovat všechny útoky."
Saky jenom přikývala a začaly, Itachi na ní zaútočil ona několik výpadů zablokovala, ale potom nestihla jednu jeho pěst a tají silně udeřila do břicha a než se vzpamatovala, tak dostala velkou facku a to už ležela na zemi.
"Dělej stávej teď budeš útočit ty"pohrdavě křiknul Itachi
Sakura se znovu zvedla a zaútočila on její pěst ale chytl a ruku jí skroutil za záda tak že byla donucena si lehnou.
"Znovu" vykřiknul
Sakura už skoro brečela ,ani ne tak nad bolestí od ran ale nad tím proč je na ní tak ošklivý ale zvedla se a vykopla nohou. On jí ji chytil a druhou jí podrazil tak že spadla dost tvrdě na zem.
"Teď se budu snažit v tobě probudit sharingan"
"Už?"vyjekla zděšeně
"No už není čas čekat kdy se projeví sám od sebe, budu ho muset probudit násilím" když tohle říkal tak neprojevoval nejmenší náznak nějakého pocitu
"Jak to budeš dělat?" ptala se s obavami v hlase, něco jí říkalo že se jí to líbit nebude
"No sharingan má dvě schopnosti a několik úrovní. Jedna schopnost je že můžeš člověka donutit omdlít a ta druhá že ho můžeš psychicky mučit v jeho podvědomí. Tvoje úroveň sharinganu je nezměnitelná, protože jsi holka tak na mě a Sasukeho tvůj sharingan fungovat nebude ,ale ten náš na tebe ano. Ale tvůj sharingan bude fungovat na nejnižší úrovně, ještě pár lidí v organizaci ho ovládá tak na ty ten tvůj platit bude a na normální lidi. To je asi tak vše okolo toho. "
Když Sak slyšela že na bratry její schopnost nebude fungovat, ale jejich na ní ano tak se zděsila, vždy proti nim bude pořád bezbranná.
"Násilím probudit sharingan jde pouze tak když tu osobu psychicky mučíš tak dlouho, dokud se nebude moc na pár vteřin ubránit a když se to stane, tak už má osoba probuzený sharingan. "
Jak domluvil zvednu doteď ležící Sakuru ze země a přirazil jí na zeď a když se mu podívala do očí, tak už jenom křičela bolestí. Začal jí totiž psychicky mučit. Sakura sebou cloumala ,držela se za hlavu a měla křečovitě sevřené oči. Najednou její křik ustal a ona spadla k zemi v bezvědomí.
Sice si Itachi ráno sám pro sebe nakázal že na ní nebude tak hodný ale tohle už na něj bylo moc, celé se mu to příčilo, ale jak tak ležela to byla poslední kapka. Ihned si k ní kleknul, vzal jí do náručí a odnesl do pokoje. Tam jí uložil do postele a odešel.
Když se Sakura probudila tak už byl večer, vstala šla se osprchovat, potom se oblíkla a šla na večeři.
V jídelně seděl jenom otec,s ním Sakura moc nemluvila a ani ho většinou nevídala, tak pozdravila a sedla si ke stolu a čekala až jí přinesou jídlo.
"Kde je Sasuke a Itachi?" prolomila nesměle Sakura to ticho
"Nevím asi se šly někam bavit, já už je nehlídám jsou dospělí" odpověděl jí Fugaku
Sakura k tomu už nic neměla a tak mlčky dovečeřela a odešla do svého pokoje.
V pokoji byla ale nuda a tak se rozhodla jít prozkoumat Itachiho pokoj sice v něm byla tolikrát ,ale nikdy se moc nekoukala co je okolo. Bylo jí jasné že když se šli bavit, tak se vrátí nad ránem.
Otevřela dveře a vešla rozsvítila si malou lampičku a tak koukala co všechno tu je. Itachi měl opravdu pěkný a taky velký pokoj. Otevřela skříň bylo v ní spousty oblečení, od smokingů přes džíny až po kimona . Sak jenom zírala, pak si sedla za psací stůl a zkoumala věci na něm. Seděla ve velkém koženém křesle, které bylo náramně pohodlné opřela se do něj hlouběji a právě si četla nějaké papíry co ležely na stole. Ale ještě se necítila zrovna moc dobře ,po tom dnešním tréninku a tak v tom křesle na chvíli usla.
Itachiho už to ale v klubu nebavilo, tak jel domů neobvykle brzo, když vešel do pokoje udivila ho lampička, která svítila ale nechal to být. Sakura v tom velikém křesle vůbec nebyla zezadu vidět a tak si jí nejdřív nevšiml, ale když šel kolem stolu do koupelny, konečně si jí všiml přistoupil ke křeslu a zatřásl s ní.
Saky nespala ani půlhodiny takže jak s ní zatřepal hned se probrala,když otevřela oči strašně se lekla, když ho tam viděla.
"Co tu děláš? " ptal se chladně Itachi
"Promiň já už půjdu já jen no nic…. Myslela jsem že příjdeš později" a vstávala z křesla a chtěla odejít ale Itachi jí strčil zpět a ona si znovu sedla.
"Ptal jsem se co tady děláš"řekl skoro už naštvaně
Sakura na něj jenom koukala měla z něj velkej strach, to bylo teď jediné co se dalo spatřit v jejích očích. Itachi to poznal ale nedal na sobě nic zdát.
"Já jenom jsem se chtěla podívat……jestli tu nemáš nějakou knížku" plácla ze strachu Sakura první věc co jí napadla
"Knížku?" zeptal se posměšně Itachi "Ty snad nevíš kde je v domě knihovna?" Sakuru polil studený pot až teď si uvědomila že tu žádnou knížku nemá.
"Promiň já už musím jít"chtěla se z toho nějak dostat
"Tak na to zapomeň budeš tady tak dlouho dokud mi neřekneš cos tu dělala" zakřičel Itachi
Sakura se ještě víc přikrčila do křesla chtěl aby jí teď pohltilo.
"Já chtěla jsem si prohlídnout tvůj pokoj co sem měla dělat když jste mě tu nechali jen tak"zakřičela teď Sakura ani nevěděla kde se v ní ta odvaha vzala.
"Takhle se mnou mluvit nebudeš a teď odsud vypadni " zakřičel Itachi a vyhodil jí ze dveří.
"Sakura se tedy zvedla a šla k sobě kde si lehla do postele a spala až do rána.
Ráno jí probudilo klepání "Dále" zakřičela a začala se soukat z postele. Ve dveřích se objevil Sasuke a nesl jí tác se snídaní. "Tohle sněz a za deset minut přijď do tělocvičny."
Sakura tak udělala, když vcházela do tělocvičny chvíli koukala za rohem jak Sasuke bojuje s Itachim, bylo to úžasný ani jeden toho druhého neměl šanci zasáhnout a když už se nějaká naskytla, tak to nebylo poznat, že dostali ránu, tvářili se pořád stejně a ani nepřestali bojovat. Po chvíli Saky vylezla z pozarohu. Jak jí uviděli, hned přestaly, uklonily se navzájem a Itachi odešel Saky z toho pochopila, že jí dneska bude trénovat Sasuke, značně se jí ulevilo, ale to ještě netušila co jí čeká.
"Ahoj" pozdravila Saskukeho
Nic žádná odpověď
"Dej si rozcvičku jako včera"pronesl chladně a stejně jako včera Itachi si sednul a pozoroval jí.
Sakura teda začala cvičit, vlastně všechno bylo stejné jako včera i boj Sakura, zase dopadla špatně byla pomlácená a tak.
"Teď znovu zkusíme sharingan"
Sakura se zděsila a chtěla utéct ,když si vzpomněla na včerejší bolest které jí dovedla až do bezvědomí. Sasuke jí chytil za ruku přitáhnul si jí k sobě a sevřel jí ve svých pevných pažích. Sakura sebou cloumala, ale po chvíli už jí nestačili síly a tak nechala Saského ať se jí podívá do očí. Znovu křičela, cloumala sebou a držela se za hlavu ,tentokrát i brečela. Sasuke jí pustil nabíral na intenzitě mučení. Saky si klekla na kolena a stále křičela a pak se stejně jako včera odporoučela k zemi nadobro.
Sasuke jí opatrně zvedl políbil jí do vlasů a pošeptal "promiň mrně ale je to nutný" To ona samozřejmě neslyšela. Došel s ní do pokoje, kde jí uložil do postele a ležel tam sní asi půl hodiny, držel jí v náručí. Pak ale odešel a na další den byl znovu chladný a bezcitný.
Takhle se to opakovalo čtrnáct dní. Sakura denodeně omdlívala pod návalem bolesti ,ale už vydržela dále. Taky když bojovala tak jí neporazila hned první rána. Sharingan se ale pořád neobjevoval. Bratři byly už skoro zoufalí používali skoro tu nejničivější sílu a ona trpěla a zatím k ničemu. Sakura zase byla zoufalá z toho proč se k ní Itachi a Sasuke chovají tak chladně a bezcitně. Vídala je jen tehdy když jí mlátily v boji nebo mučily sharinganem. Ale nejvíc jí ubíjelo to že nevěděla proč jsou na ní takoví. Za celých čtrnáct dní nespala ani u jednoho v pokoji popravdě ona ani do jejich pokojů nevkročila, potom co se stalo s Itachim.
Až jednou u večeře kde seděli i oba bratři sebrala trochu odvahy a zeptala se.
"Proč jste od té doby co jste mě přivezly z New Yorku takový zlí?"
"To tě nemusí zajímat" dostalo se jí odpovědi ze strany Itachiho
"Ale zajímá"šeptla Sakura "Od doby kdy jsem se vrátila vás vidím jen v tělocvičně ze které jsem ještě ani jednou snad neodešla po svých, vždycky mě zmlátíte tak že toho nejsem schopná" vyštěkla
"Ještě jednou takhle zvýšíš hlas u večeře a nechtěj vidět následky" vyhrožoval tentokrát Sasuke
"No a co tak budu zmlácená ještě večer není to už jedno" řvala na ně Sakura
Plesk! Sasuke jí dal facku až spadla na zem
Saky se zvedla "Ulevilo se ti sakra!!!? Když mi nejste schopní odpovědět tak dobře, ale už mě začíná štvát to že se ke mně chováte jak kdybych byla vaše dcera, mlátíte mě za to že na vás křičím ,ale to se už mezi sourozenci stává!! Já vás tak nenávidím!!!" vykřikla a s tím slovem nenávidím se Sakuře objevil v očích sharingan.
Oba na ní překvapeně koukali, ale taky si nepozorovatelně odychli ,že už v ní nemusejí probouzet sharingan tak drastickým způsobem, sice to nedali na sobě znát ,ale trhalo jim srdce koukat se na ní, jak nesnesitelně trpí každý den. Teď už s ním bude jenom cvičit a to už není tak vysilující.
Sakura se zvedla a běžela do svého pokoje.
"Takhle na nás ještě nikdy nekřičela" poznamenal Itachi
"To né ale já se jí nedivím, taky bych takhle vyšiloval kdybych byl na jejím místě."
"Je celkem silná že tohle dusila v sobě čtrnáct dní"
"Co kdybycho už přestaly s tou hrou a chovali se k ní normálně, já osobně bych se sní radši mazlil než jí mlátil"
"To já taky ale za dva dny je svatba uvidíme co udělá potom. Ty dva dny jí necháme volno a budeme milejší ." řekl Itachi
"Dobře" souhlasil Sasuke a oba v klidu dovečeřely
Sakura zatím brečela v pokoji nemohla uvěřit co řekla, vždyť ona je miluje a ne nenávidí. Co když si může sama za to že jsou takoví . Asi jsem neměla utíkat nadávala si v duchu. Pak v breku usnula.
Snad se líbilo… Lissa-chan
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog♥♥♥?

ano
ne

Komentáře

1 marketa251996 marketa251996 | Web | 12. března 2011 v 19:22 | Reagovat

Doufám jako, že je Sakura zbije za to všechno XD

2 Saskiee Saskiee | Web | 12. března 2011 v 19:25 | Reagovat

[1]: Na to se moc bojí xD

3 sisa357 sisa357 | 12. března 2011 v 22:39 | Reagovat

super velmi :D hh

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama