Povídky-ZDE

  Chceš spřetelit???-ZDE

Chcete zveřejnit své povídky na mém blogu?-ZDE

Reklamy- ZDE

Ti, kteří mi změnili život 19

13. března 2011 v 17:31 | Saskiee |  Ti, kteří mi změnili život
Hezké čtení a nezapomeňte zanechat koment :)
Ti, kteří mi změnili život 19
Sasuke a Sakura sjeli výtahem dolů a sedli si do restaurace. Sak si dala salát a Sasuke si dal kafe.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Sasuké?" prolomila ticho Sakura
"Hm?"
"Když jsme tady v NY mohla bych vidět mamku?" zeptala se
tiše, leželo jí to na srdci už delší dobu ,ale nechtěla se na to ptát, když s něma byla o samotě.
Sasuké jí probodnu vražedným pohledem "Už o ní nechci slyšet ani slovo" řekl hlasem pod kterým se člověk má nutkání snížit,i když na něj nekřičí.
"Ale já bych jí chtěla jenom vidět" zkusila to znovu
To ho naštvalo, vzal Sakuru za ruku a táhl ji zpět do pokoje.
"Proč jdeme zpět?" zajímala se opatrně Sakura
"Aby si to mohla říct Itachimu" vyštěkl rozzuřený Zasuje, když se za ním zavřely dveře od výtahu.
Sakura
se rozbrečela "Proč mě ji nenecháte navštívit je to i vaše matka" vzlykala
Z toho byl už vedle napřáhnul se a Sakura dostala facku. "Říkal jsem, že už on ní nechci slyšet ani slovo rozuměla jsi ? Navíc ona už dávno není moje matka!!" řekl hrubým hlasem propalujíc Sakuru, která teď už seděla na zemi.
Už byly v jejich patře Sasuke jí vytáhnul za loket a táhl jí do pokoje, když vešel hodil jí na postel a šel si něco číst zády k Sakuře. Sakura ležela na posteli a plakala chvíli na to přišel Itachi….
Jak jí uviděl tak si k ní sednu a začal jí utěšovat. Nejdřív ucukla, ale pak se na něj podívala. Když uviděl její červenou tvář a uslzené oči tak jí objal.
"Co se stalo?" ptal se
V tom se Sasuke otočil "Chce za Mikoto" pronesl pohrdavě její jméno.
Itachi jí pustil a šel za Sasuke a pošeptal mu "Mikoto spáchala sebevraždu před třemi dni, nevydržela to že jsem si jí vzal a taky že se pokusila zabít, nevěděla že jsem tam přišel včas měla nějaké zdroje, které ovšem podávaly nepřesné zprávy a hlavně dost opožděně…"
Sasuke jen mírně kývnul hlavou oba vypadali jako že se baví úplně o nikom cizím
a né o své matce.
"Pojď
půjdeme za Mikoto" řekl najednou Itachi ,ale Sasuke si ho přitáhl zpět a pošeptal mu "To bude dost kruté ,když jí dáš naději a ona pak zjistí že je mrtvá nemyslíš? "
"A ty
jsi myslíš že by nám věřila kdybychom jí to řekly? Ne musí to zjistit sama" odpověděl Itachi
"Vážně půjdeme teď?" zajásala Sakura
"Jo" odpověděli oba

Sakura byla šťastná, když nastupovala do
auta
směr její staré bydliště ,ale to ještě nevěděla že její štěstí dlouho trvat nebude.

Sasuke ji v autě objal a pomalu se s ní pohupoval a u toho ji šeptal "Promiň za tu facku znovu jsem to přehnal, ale pochop konečně že nemá smysl odmlouvat ." Bylo mu jí hodně líto. Co za chvíli zjistí a hlavně jakým způsobem mu připadalo dost kruté i na Itachiho. Sakura si ovšem jeho lítost ,která mu přeběhla v očích vyložila jako za tu facku a tak to prostě s úsměvem odmávla.
"Já vím opuštěno. Je pravda že vy mi vlastně nahrazujete výchovu, sice trochu jinou, ale je to výchova máte na to právo" přitakala tiše Sakura a pak už bylo ticho.
Konečně dojeli na místo Sakura vyběhla po schodech k výtahu a hned ho přivolávala, když
dojel všichni do něho nastoupily. Pak dojeli na ono patro a Sakura zvonila
na byt své matky, ale nic. Po pěti minutách vylezla sousedka co se děje…když viděla Sakuru jak se snaží dozvonit hned ji jí bylo také líto, ale nakonec jí zaklepala na rameno a pravila " Tam už se nedozvoníš holčičko , paní Mikoto před třemi dny spáchala sebevraždu" a zabouchla za sebou dveře. Sakuře trvalo dobrou minutu než pochopila co tím ta ženská myslela.
Začala křičet a pak se obrátila na Itachiho…
"Tys to věděl že jo!
Proto si souhlasil abychom jeli" křičela na něj
"Jo dneska ráno jsem se to dozvěděl" odpověděl lhostejně
"Jak se můžete tvářit jako by se tu mluvilo o někom cizím , vždyť to byla taky vaše matka" křičela
"Pro mě jako matka
už dávno zemřela" pronesl chladně Itachi
To
se Sakura nehorázně naštvala a začala do Itachiho bušit pěstmi jak nejvíc dokázala. Jemu to nezpůsobilo vůbec nic, ale nechal jí být ať se na něm vymlátí. Pak začala znovu křičet. Teď ale zasáhl Sasuke v očích se mu objevil sharingan a Sakura padala k zemi v bezvědomí těsně před dopadem jí chytil a odnášel pryč "Takhle to bude lepší, měla by se trochu prospat a pojď už " zvolala Sasuke na Itachiho.
"Jo máš pravdu" a
sjížděli zpět k autu a do hotelu. V hotelu Sakuru donesly do pokoje a nechali ji v klidu spát. Po chvíli Sasuke už nedokázal jen tak koukat na spící Sak
a tak šel dolů k baru.
Po několika hodinách se Sakura probrala. Na posteli seděl Itachi a něco si četl, když viděl že se probudila tak se ohlídl a chtěl jí pohladit. Sakura mu ale ucukla.
"Nešahej na mě" zakřičela
"Uvědom si s kým mluvíš" zvýšil nepatrně hlas Itachi
"To je mi teď úplně ukradený " zakřičela znovu a vstala a zamířila si to rovnou ke stolu kde stála celá falška whisky. Ale než jí stačila vzít tak tam byl Itachi a vzal jí to přednosem.
"Tohle nic neřeší " řekl tentokrát jemnějším hlasem
"No a co " vyjekla znovu Sakura a snažila se natáhnout pro whisky.
Ale Itachi byl dost vysoký a tak ,když zvednu ruku tak na tu fašku prostě nedosáhla.
Začala znovu brečet Itachi postavil láhev na stůl a objal Sakuru . Ta mu plakala v náručí….
"To je lepší způsob klidně plač" utěšoval jí Itachi a konejšivě ní houpal.
Pak ze sebe Sakura jenom vykoktala "Promiň"
"Za co" ptal se Itachi
"Za to co se stalo v tom bytě, proč sis to nechal líbit?"
"Byla jsi v šoku nevěděla jsi co děláš a navíc tvoje síla mi nic neudělá."
A znovu začala plakat . Po chvíli přišel Sasuke a přisednul si k taky k Sakuře a objal jí. Tak jí drželi celou noc a ona
jenom plakala až vysílením usla v jejích náručích.
Ráno se probudila a nikdo vedle ní neležel v apartmá byla sama. Když se porozhlédla po pokoji na stole ležel tác se snídaní. Sakura neváhala a rychle se do něho pustila, měla totiž velký hlad. Jak dojedla začala znovu vzpomínat na Mikoto. Už zase brečela takhle to pokračovalo už dvě hodiny a bratři pořád nikde.
Mezi tím..
"Dobrý den prý zde máte tělo Mikoto Sagami " promluvil Itachi na ženu na kriminálním oddělení museli totiž prověřit jestli to byla opravdu sebevražda.
"Takovéto informace můžu sdělit pouze rodinnému
příslušníkovy" odpověděla tiše
"Jsme její synové ovšem, když jsme byli malí tak od nás odešla nemáme jí nikde zapsanou ale…." Nevěděl jak dokončit Sasuke
"Je mi líto tento fakt musíte nějak dokázat" odpověděla paní
"Tak zatím nashledanou" pronesl Itachi a tahal Saského pryč.
"Jak se teď k ní asi dostaneme ?" ptal se Sasuke
"Otec tu má u kriminálky pár známých jednoduše kontaktujeme je"
"Hm to je chytrý že mě to nenapadlo dřív"poznamenal Sasuke
Itachi už zvedal telefon a vytáčel číslo na onoho vyšetřovatele.
"Dobrý den mluvím s panem Greacem?"ptal se mile Itachi do telefonu
"Ano a kdo volá?" ozvalo se
"Jsem z organizace Uchiha Dragons a potřebovali bychom vaši pomoc"
Chvíli bylo ticho a pak najedenou muž odpověděl "Mohli by jsme se sejít za půl hodiny v restauraci Valencia na Willson road?"
"Jistě děkuji za váš čas"
Ach jo, kde sakra vězí nadával si v duchu Sakura. Byla celá ubrečená ještě zavřená v apartmánu. Vůbec se jí to nelíbilo taky jí vadilo že jí ze všeho vynechávaly ,nikdy jí nic neřekly.
Když ale zašramotily dveře a začaly se otevírat. Sakura už měla naději že to jsou oni, ale ve dveřích se objevil hotelový stevard a nesl další tác s jídlem .
"Můžu jít ven ?" ptala se ho Sakura
"Bohužel mé rozkazy zněli nikoho nepustit dovnitř a ani ven což znamená že mám splnit vše co si přejete, ale nesmím vás nechat odejít" odpověděl jí stevard
"A kdo vám to nařídil" křikla skoro rozzlobená Sakura stejně věděla kdo to byl, ale chtěl slyšet jeho verzi.
"To vám nemohu říci, ale řekly že pokud selžu tak se moje rodina nedožije rána." Posmutně dodal "Máte nějaká další přání slečno?"
"Ne zatím ne" odsekla hořce Sakura nechtěla toho chudáka připravit o důležité lidi v jeho životě teď ,když věděla jak moc to bolí a taky jí bylo jasné že co bratři řeknou to dodrží takže si znovu lehla na postel a přemýšlela. Bylo už tři odpoledne a Sakura snědla to jídlo co jí přinesly. Ale oni pořád nikde.
Před několika hodinami…
Restaurace Valencia…
"Děkuji že jste přišli" vykoktal ze sebe muž zavalitější postavy který vypadal udýchaně, ale ze stresu.
"My také" promluvil Itachi "Tak teď k tomu co potřebujeme jste tady v NY u kriminálky náš nejspolehlivější člověk proto vás žádám o následující…
Před několika dni se tu zabila žena jménem Mikoto Sagami a protože spáchala sebevraždu, tak museli její tělo vzít na soudní pitvu, aby se potvrdil tento fakt nebo zvrátil a my bychom potřebovali její tělo do dvou hodin připravené, ale chápete nemůžou nám ho jen tak vydat, takže bych byl velice nadšen, kdyby jste to
nějak zařídil a tělo by bylo dopraveno za dvě hodiny do márnice u centrálního hřbitova " dokončil svůj proslov Itachi…už se o tom bavil s otcem ten rozhodl že za svou zradu nemůže být pohřbena v rodinném hrobě a tak že jí mají pohřbít v NY.
"Já nerad to říkám ,ale toto nebude možné, nějaké podvody ohledně papírování to ano, ale tohle už je moc myslíte že jsi nevšimnou že jim zmizí tělo?" řekl muž a utíral si pot na čela bylo vidět že je z těch dvou hodně vystresovaný.
"Už jsem se vám zmiňoval že vaše dcerka by měla navštěvovat lepší školku?T ahle má malou zahradu…"řekl Itachi pobaveně, ale přesto tvrdým hlasem.
Když to ten muž slyšel vypadalo to že asi zachvíli omdlí pochopil co tím chtěl Itachi naznačit ,když neudělá to co chtějí.
"Dobře v šest hodin u centrálního hřbitova u zadního vchodu budete to mít…. Jenom jim prosím neubližujte.!!!!"řekl muž a odcházel
"Bylo mi potěšením" dodal tiše Itachi
"Myslím že z tebe bude mít táta radost až tohle zjistí, stejně si myslím že tohle byla taková zkouška jak si poradíme…" začal Sasuke
"Taky si myslím
on byl vždy takový bezcitný stejně by mě zajímalo jestli měl Mikoto vůbec rád no zase je pravda že na tom byl skoro stejně jako já… taky jsem neměl na výběr…"
"Měli bychom zajet pro Sakuru hned po pohřbu odletíme zpět do Japonska ne?" řek Sasuke
"Hm" dostalo se odpovědi
Sakura byla naprosto zoufalá celý den byla v tom apartmá a oni nikde ani nevěděla kam šli měla pocit jako kdyby jí tu jen tak nechali a odjeli zpět domů, ale pak převážilo její druhá půlka s tím že to by nikdy neudělaly. Najednou se otevřely dveře. Sakura znovu čekala toho stevarda, ale ve dveřích se objevili bratři.
"Jak jsi se celý den měla?" ptal se bezvýznamně Sasuke
Když to uslyšela hned se otočila a běžela k nim.
"Proč jste mi nic neřekly? A kde jste vůbec byli?" ptala se ale žádná odpověď se jí nedostala
Pak Itachimu zazvonil mobil…
"Ano?" ptal se
"Mám to co jste chtěl můžete být na hřbitově ve stanovenou dobu?"
"Jistě"
"Nashledanou"
A pak se ozvalo jenom tut tut ……
"Dělej Sakuro obleč se do něčeho" zvolal Iatchi
"Proč? My někam jdeme? " vyptávala se
"Jo" odpověděl stroze Itachi a počkal až na sebe vzala Sakura kalhoty byly to černé dříny a tričko měla už na sobě když byla hotová tak jí Itachi vzal kolem ramen a jeli dolů kde na ně čekalo auto.
Když nastoupily Sakura se hned ptala "Kam to jedeme?"
"To uvidíš za chvíli"pravil Itachi stále jí držíc za ramena…
Sakura tedy počkala po půl hodině cesty dorazili na místo.
Sakura to tu nepoznávala ,protože nikdy na hřbitově nebyla zadním vchodem ,ale když ji dotáhly do malé kapličky ,kde by černý vak ve kterém bylo tělo a u něho stál pro ni neznámí muž zhrozila se…
Lissa-chan
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog♥♥♥?

ano
ne

Komentáře

1 sisa357 sisa357 | 13. března 2011 v 19:28 | Reagovat

velmi super

2 marketa251996 marketa251996 | Web | 13. března 2011 v 20:43 | Reagovat

Bože! Už mě nestresujte XD Chudák Sakura! Tu už prosím taky nestresujte XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama