Chtěl bych jen říct že se omlouvám za tak dlouhou dobu bez dílu. A taky myslete společně se mnou na Japonsko. Jinak si užíte dílek.
Ti,kteří mi změnili život 23
Po teplé sprše se Sakura oblékla a šla k Itachimu do pokoje, jak se dohodly, že půjdou společně na tu večeři. Zaklepala a čekala na vyzvání. Ozvalo se dále, a tak otevřela dveře.
Itachi ležel na posteli a něco si psal na notebooku.
"Tak jdeme?" zeptala se
"Jo jenom se převlíknu" řekl a svlékal si tričko…

Pak na sebe hodil jiné a šli.
"Prý jsi byla se Sasukem na pláži."
"Jo"
"Dobrý usmířili jste se?"
"Celkem jo"
"Tak fajn teď poznáš Tenten " a při tom otevíral dveře do jídelny, kde už seděla holka v Sakuřiném věku s hnědýma očima a stejně hnědýma vlasama čokoládové barvy, které měla stažené do dvou hravých drdolů na každé straně.Když je viděla hned vstala a poklonila se. Itachi se Sakurou k ní přišli blíže .
"Dobrý večer Sakura-sama jsem Tenten a budu s vámi chodit na střední školu jako váš ochránce."
Sakuru dost zaskočilo to, že jí vyká a ještě používá za její jméno sama, než ale stihla něco říct tak se do toho vložil Itachi.
"Můžeš se posadit dnes s námi budeš jíst jinak podmínky znáš takže tvůj úkol je splnit vše, co si Sakura přeje kromě jistých věcí a ty znáš."
"Hai Itachi-sama jsem velice vděčná, že mohu být nápomocná tak vážené rodině jako je ta vaše."
Poté začali podávat jednotlivé chody jídel a nic zvláštního se už nestalo. Když večeře skončila tak Tenten chtěl odejít, ale Sakura jí zastavila
"Mohla by jsi jít na chvíli se mnou?"
"Jistě"
Itachi už šel za nimi,ale Sakura ho zastavila "Chci si s ní popovídat sama"
"Jo v tom nemám problém" řekl Itachi a pak se naklonil k jejímu uchu "Dnes spíš u mě" pošeptal a jemně jí políbil na tvář a pohladil po vlasech. Ona jen přikývla a odcházela s Tenten v patách do svého pokoje.
"Ahoj jsem Sakura to ale už asi víš. No chtěl jsem ti říct jenom pár věcí."
"Ano Sakura-sama " řekla Tenten a poklonila se
"Jo to je jedna s těch věcí takže za prvé, neklaň se mi nejsem o nic starší než ty, možná jsem i mladší no to je jedno. Za druhé neoslovuj mě Sakura-sama, je to divný říkej mi prostě Sakura a taky bych měla jednu prosbu momentálně si jediná holka v mým věku tady, nemohly by z nás být kamarádky aspoň bych se o to ráda pokusila."
"To se mi ulevilo myslela jsem, že budeš nějaká nobl holka, která se ke mně bude chovat jak k odpadu no mě osobně taky klanění leze na nervy a tak jsem ráda že to po mě nechceš."
"No bratrům se asi klaň nevím co by chtěli no ale mě určitě ne" usmála se Sakura
"A ty se jim klaníš nebo tak?" vyzvídala Tenten
"Já ne když jsem je poprvé viděla, tak jsem nevěděla kdo jsou protože mě unesly pak jsem na ně jenom křičela no je to složitý .."
"Já vím"
"Víš?"
"No musela jsem o tobě studovat, takže vím vlastně všechno co se ti stalo jenom mě zajímalo to klanění." Pousmála se
"Aha takže ty o mě víš vše a já o tobě nic to není fér" nafoukla Sakura ze srandy tváře "Budeme to muset napravit všechno mi o sobě povíš chci tě poznat."
"Budu ráda"
"No nic já budu muset jít"
"Až se budeš chtít sejít tak mě nech zavolat a já příjdu."
"Dobře a děkuji" usmála se Sakura a vyváděla Tenten z pokoje a šla sní po chodbě. Když prošla okolo Itachiho pokoje, tak se s ní rozloučila a vešla.
Zase ležel na posteli ale tentokrát si četl knížku.
"To už jsi skončila?"
"Jo no sejdeme se později"
"Aha. Dneska večer se mi nikam nechce zůstaneme tady?"
"Klidně"řekla a trochu nervozně se pousmála přece jen bylo teprve devět to znamená že měli hodně času.
"Nestůj u těch dveří jak kdybys ses bála a pojď sem" a ukázal na postel.
Sakura si teda přisedla na druhý konec a ostýchavě tam seděla. Nakonec se ale odhodlala a objala Itachiho ze zadu. Jak to zareagoval nechal knížku knížkou a obrátil se k ní.
"Nastěhuješ se ke mně do pokoje"vychrlil hned
"Proč mě můj pokoj vyhovuje" znovu se mírně pousmála
"Je to velice jednoduché jsem tvůj manžel, takže tu budeš se mnou"
Sakura kývla stejně nemělo smysl odporovat.
"Svlékni si tričko ať se ti můžu podívat na ty rány"
Udělala tak pak přišla k Krymu, který znovu držel ten gel a začal jí ho rezetírat na kůži pak si ještě chvíli povídali než Sakura usnula.
Další den se Sak přestěhovala a pak šla ven se Tenten. Povídali si a hodně se skamarádily, ale jak se vracely Sakura uklouzla a narazila si malíček na ruce. Když potom s Tenten přišla domů na chodbě je odchytil Itachi. Jakmile viděl Sakuřin napuchlý malíček začal na Tenten řvát že jí má ochránit a né hned první den zklamat ta jenom klečela ukloněná a poslouchala.
"Itachi přestaň je to moje vina já uklouzla nemohla s tím nic dělat, ale vždyť je to jenom malíček."
"Co to bude příště jenom ruka?" křičel pro změnu na Sakuru
Pak se mu Tenten podívala do očí a to neměla dělat, protože měl sharingan. Tenten křičela, ležela na zemi a svírala se v křečích.
"Itachi přestaň prosím udělám cokoliv jenom přestaň" plakala Sakura
Nakonec přestal vzal Sakuru a odešel s ní do pokoje na Tenten už ani nepohlédl.
V pokoji jí obvázal malíček a posadil se do křesla.
"Do tý školy nenastoupíš, když se dokážeš zranit na blbý procházce ještě ke všemu když máš bodyguarda tak si ani neumím představit co ve škole."
"Itachi prosím nech mě jít do tý školy"prosila
"Ne"
"Prosím udělám cokoliv"
"To uděláš stejně tak je to jedno"
Sakura šla odhodlaně ke křeslu kde seděl a sedla si mu na klín. "Prosím já strašně chci do té školy"řekla svůdným hlasem
Itachi ji objal "Jestli si myslíš že když mě teď svedeš tak ně nechám jít, tak to jsi na omylu. Klidně se s tebou vyspim, ale do tý školy nejdeš."
Mezi tím co Sakura řešila problémy s Itachim tak Sasuke si našel novou zábavu drifting.
Jezdil v podzemních garážích, vyhrával auta a podobně. Pak si udělal pár vlastních aut a jezdil. Takhle to běželo asi půl roku Itachimu bylo už dvacet Sakuře šestnáct a Saskému osmnáct.
Jednou jel Sasuke se Sakurou ve svým autě, které si celé přestavěl jel normální rychlostí ale najednou ho začalo honit jiné auto a tak Sasuke zrychlil a začal využívat smyků, které se díky driftingu naučil. Řidič druhého auta vypadal také velice zkušeně, protože Sasukeho rychle dohonil a začal po něm střílet. Sasuke tedy vyjel rychle z města na dálnici a hodil po Sakuře mobil ,která byla absolutně mimo z toho jak jel Sasuke rychle a jak bral smyky, protože o jeho novém koníčku nic nevěděla.
"Dělej zavolej Itachimu a řekni mu že jsme na dálnici severně pryč z Tokia a že nás honí auto a střílí po nás ať počká na konci dálnice s nějakou posilou je možné že to je Uzumaki"
Sakura udělala jak řek zavolala vše řekla a pak se jenom modlila, aby to Sasuke zvládnul jel totiž 190 a ještě po něm střílely. Za nedlouho dojeli na konec dálnice, kde stál Itachi ,Fugaku a spoustu ozbrojených mužů. Sasuke vjel za zástup "Uchiha vojáků" kteří hned začali střílet na auto, kde dobře mířené střely trefili pneumatiky a dotyčný musel zastavit. Zastavil a pomalu vystupoval odhodil zbraň a šel k nim z rukama nad hlavou.
"Co si zač?" začal Itachi
Muž mlčel jen se usmíval.
"Čemu se tak culíš radši dělej vyklop pro koho pracuješ." Vyjel znovu Itachi
Muž se zasmál a už za ním jely další auta.
"Jak je možné že jsem si nevšimnul že za ním ještě jednou další " zaklel Sasuke ,který právě vystupoval z auta.
"To nevadí synu i tak jsi jel moc dobře nevěděl jsem že umíš tak řídit a jak si hned volal Itachimu jsem na vás oba velice pyšný a mám vás moc rád" řekl tlumeně Fugaku
Sakura zahanbeně sklopila hlavu ,protože jediné co dokázala ona bylo se bát o svůj život.
Mezi tím když ti tři rozmlouvaly tak se za mužem vytvořila bariéra jako měli Uchihové a přijel černý sporťák který řídil Naruto a vedle něho seděl Minato.
Vystoupili a postavili se jako Fugaku.
"Tobě nestačilo unést moji dceru v NY? Musíš si pořád něco dokazovat sám víš že nejsi lepší tak proč se tak snažit Minato."
"O Fugaku tebe jsem tu nečekal myslel jsem že zase pošle ty svoje povedené synáčky jak milé překvapení."
"Naruto? Ty jsi tu taky?" ptala se udiveně Sakura
Lissa-chan

Tak na to jsem vážně zvědavá :D