Povídky-ZDE

  Chceš spřetelit???-ZDE

Chcete zveřejnit své povídky na mém blogu?-ZDE

Reklamy- ZDE

You´ll never see me again 14

9. dubna 2011 v 18:30 | Saskiee |  You´ll never see me again

You´ll never see me again 14

Itachi se podíval na mě a vykulil oči. Opravdu se za mými zády objevili tři ninjové. Jeho překvapení netrvalo ale moc dlouho. Po chvíli se jen trošku pousmál a pak nasadil zase ten jeho arogantní a egoistický výraz. Pořád jsem stála k němu čelem a k těm neznámým ninjům zády. Ani jsem neměla chuť se k nim otáčet. Moc dobře jsem věděla kdo to je. Poznala jsem dvě čakry, ale ta třetí mi byla neznámá. Nikdy v životě jsem ji necítila.
"Konečně jsme tě našli……Sakuro." Řekl podobný hlas jako mého společníka. Pousmála jsem se a pomalu se k nim otočila.

"Ooooo. Jaká to čest. Mí bývalí týmoví partneři mě hledali." Řekla jsem a podívala jsem se po nich pozorně, ale viděla jsem jen Naruta a Sasukeho. Kde je ten třetí ninja co tu s nimi byl? Určitě mají nějaký plán. Je někde schovaný, ale mají smůlu, že můžu mluvit se stromy. Řekla jsem si. Jen myšlenkami jsem jim dala příkaz a pak už se té třetí čakře nevěnovala.
"Jděte pryč. Nemám se s vámi o čem bavit." Řekla jsem jim tak bezcitně a arogantně jak jsem to jen uměla. A nechci zapírat, vážně jsem to uměla. Ten měsíc v Akatsuki mě toho naučil hodně, ne jen bojovat. Naruto vykulil oči. Tohle asi nečekal. Ale já jsem se s nimi nechtěla mazlit, oni to také nedělali, když jsem byla v Konoze a tak jsem se rozhodla mít tenhle tón hlasu celou dobu co tu s nimi budu.
"Sakuro proboha co se to s tebou stalo? Jestli jsi tu s donucení tak stačí jen něco naznačit a my ti pomůžeme." Řekl Naruto s upřímným pohledem, ale i když jsem věděla, že to zřejmě myslí vážně, nevěřila jsem mu ani slovo.
"Heh. Jsi naivní Naruto. Myslíš, že bych tu byla s Itachim jen tak? Že bych si chodila kam se mi zlíbí a dělala co se mi zachce, kdybych tu byla s donucení?"
"Itachi….." zopakoval po mě Sasuke a rozhlídl se kolem. "Itachi je mrtvý zabil jsem ho, takže tu s tebou nemůže být!!!" řekl naštvaným, ale přesto pobaveným hlasem Sasuke. Asi si o mně myslel, že jsem blázen. Ale abych řekla pravdu, vůbec jsem nezpozorovala, že by Itachi odešel. Takže když jsem se rozhlídla, nikdo tu nebyl.
"Kam zmizel ten arogantní blbec….." postěžovala jsem si, ale slyšel to i Sasuke s Narutem.
"Sakuro proč si se k nim přidala? Proč si odešla?" začal se mě vyptávat Naruto. Zrovna tyhle otázky jsem nechtěla zodpovídat, ale byla jsem si sto procentně jistá, že mi je položí až mě najdou.
"Proč? Ty se ptáš proč? Po tom všem co jsi mi ty a tady ten idiot udělali? Měl by ses nad sebou zamyslet Naruto a to pořádně." Řekla jsem mu a odcházela jsem.
"Počkej kam jako jdeš? Ještě jsme s tebou neskončili!!!" řval na mě Sasuke. Nezastavovala jsem se a ani neotáčela. Jednoduše jsem mu odpověděla za chůze.
"Najít toho tvého idiotského bráchu!!! Buď šel napřed a nebo se na mě vykašlal a nechal mě tu napospas vám dvou. Skvělý to společník." Řekla jsem jim a pokračovala. Ale najednou jsem se musela zastavit, protože se přede mnou objevil Sasuke.
"Jestli si myslíš, že tě necháme po tom všem hledání jen tak odejít, tak se pleteš. Možná, že jsme tě nechali odejít z Konohy, ale tady už ne. Vrátíš se s námi do vesnice. Ještě není pozdě." Když mi tohle říkal, díval se mi zpříma do očí. Já se jen pousmála.
"Nikam s vámi nejdu."
"V tom případě tě donutíme" řekl a vytáhl si svou katanu a natáhl ji přímo k mému krku. Jen malinký pohyb dopředu by stačil a pořezal by mi krk.
"Sakura-chan, prosím neblázni. Vrať se s námi."
"Ne Naruto. Když už jsem se rozhodla odejít, tak se rozhodně nevrátím, protože to vy dva chcete. Ublížili jste mi už dost a dál to snášet nechci! To proto jsem odešla Naruto. Kvůli vám dvěma. Vy jste ta příčina, která mě podpořila v mém rozhodnutí. Nesnáším vás. Pořád jste mi jen říkali jak jsem slabá. Od Sasukeho bych to čekala, byl takový už před tím, ale od tebe ne! To tvé chování ke mně mě dorazilo. Byla jsem nešťastná, ale pak se objevil Deidara a Tobi. Skamarádili jsme se. Mohla jsem si s nimi popovídat o tom co mě trápí a tak. Jako s opravdovými přáteli. Jako to kdysi bývávalo s tebou. Pak jsem se ale dozvěděla, že za mnou přišli a pomáhali mi jen pro to, že dostali misi, aby mě přivedli do jejich organizace. Kdysi dávno, když jsme byli přáteli a tohle mi navrhli, odmítla bych to a více se k tomu nevyjadřovala, ale když si mě odkopl jako psa, neměla jsem na vybranou. Chtěla jsem cítit, že jsem pro někoho důležitá. To proto jsem se k nim přidala. Dokonce mě naučili i to jutsu, se kterým bych mohla vyléčit toho kluka, ale bylo to moc pozdě."
"Co za to chtěli?" zeptal se Naruto a bylo vidět, že má nervy na dranc. Ale semnou to ani nehlo. Pořád jsem se tvářila chladně. On to sice neviděl, protože mi stál za zády, ale Sasukeho mé chování dost vylekalo a z jeho pohledu to vyčetl naruto.
"Co za to chtěli? Proč si myslíš, že za to něco chtěli. Naučili mě jutsu a tak jsem se k nim přidala. To by jim mělo stačit ne?"
"To jo, ale jestli tě i trénovali což předpokládám, že ano, tak za to také něco chtěli." Řekl chytře Sasuke. A já se jen uchechtla.
"Máš pravdu. Chtěli za to malou laskavost."
"Jakou?"
"Vyléčila jsem jim jejich člena. Člena, který na tom byl tak špatně, že normální lékařské jutsu by mu nepomohlo. Člena, který bojoval s tebou a prohrál. Ten člen je Itachi." Řekla jsem mu a bylo vidět, že se mu vysmívám. Nevydržel to a ohnal se svou katanou. Já udělala přemet a uskočila jsem od něj dál.
"Zlepšila si se. Takhle se vyhnout útoku si neuměla."
"Samozřejmě. Oni mě učili. Nikdy mi neřekli jsi slabá. Pracovali s tím co jsem uměla. Nejsou jako vy!"
"Co tím sakra myslíš Sakura-chan." Zařval Naruto a stiskl si dlaň do pěsti.
"Co tím myslím? Vždy když jsme trénovali jse mi museli vyčítat, že sem slabá a nic neumím, ale to už jsem ti přece řekla!!!"
"Ale my jsem to dělali jen pro to, že jsme chtěli, abys nám ukázala svou opravdovou sílu. Věděli jsme že si ji před námi skrývala. Jednou večer tě Sasuke viděl jak trénuješ a ukázal mi to. Vůbec se to neshodovalo s tím co si předváděla na tréninkách."
"Ale já jsem poslední dny bojovala naplno, ale pořád vám to nestačilo. Chtěli jste víc a víc, ale já jsem to už neměla!!!! Nestačilo vám to co jsem uměla. Požadovali jste po mě něco, co jsem nikdy dokázat nemohla. Chtěli jste, abych se vám vyrovnala!!! Ale všichni víme, že to nedokážu!!! Možná, že jsem se u Akatsuki zlepšila, ale nikdy se vám nevyrovnám. Víš to jak ty Naruto, tak i sasuke a já. Nikdy se vám nevyrovnám a jestli budete bojovat proti mně oba dva, tak to mám tuplem prohrané, ale alespoň se přiblížit. Chci se přiblížit vaší síle. A teď s mým kekke genii to půjde. Krůček po krůčku se k vám přibližuju a ten pocit, který mě ovládá je skvělý." Řekla jsem jim a pousmála sem se.
"Nemůžeš od nás odejít!" zašeptal Naruto.
"Nemůžu? Sasuke mohl!! Ty si mohl!! A já nemůžu??!! Oba dva jste odešli tak proč nemůžu já!!"
"Protože, když jsme se konečně našli a znovu dali dohromady, rozbila si to."
"Naruto!! My tři už nikdy nemůžeme být spolu. Jeden v týmu musí vždycky chybět. Náš tým má prostě takovou kletbu. Ber to tak jak to je! A teď jdu. Nehodlám tu s vámi ztrácet ještě více svého drahocenného času."
"Ne nikam nejdeš." Zařval Naruto a udělal si dva klony.
"Chceš semnou bojovat?"
"Udělám všechno pro to, abych tě dostal zpátky do vesnice!" oznámil mi, teď už klidným hlasem.
"A já taky." Přidal se k němu Sasuke. Musím přiznat, že ve mně maličko hrklo. Jestli budu bojovat proti oběma, můžu to rovnou zabalit. Nevyhraju. Leda, kdyby mi přišel na pomoc Itachi. Nechápu kam zmizel. Sasuke udělal pár znamení a vyplivl na mě oheň. Já se rychle vzpamatovala a uhasila ho svou vodou. Pak na mě vyletěl Naruto. Ten použil svůj vítr. Já se ale kryla stěnou z hlíny.
"Takhle to nepůjde Naruto! Musíme útočit společně!" zakřičeli. Musím uznat, že šlo do tuhého. Tihle dva, když bojovali spolu byli fakt nebezpeční, ale ještě větší nejistotu jsem měla, když jsem věděla, že tu někde je ten třetí ninja co s nimi přišel a čeká na příležitost. Mé stromy ho ještě nenašli. Z uvažování mě ale dostal Sasukeho a Narutův hlas. Sasuke použil zase oheň a Naruto ho popohnal svým větrem. Rychle jsem vyvolala vlnu, ale oheň to přebil. Musela jsem uskočit. Jestli budou dělat i nadále tyhle kombinované útoky, jsem nahraná. Můžu to rovnou zabalit.
"Vážně si se zlepšila ale, když budeme bojovat spolu, tak nemáš šanci." Pronesl Sasuke.
"To se ještě uvidí." Odpověděla jsem mu, ale moc dobře jsem věděla, že má pravdu.
Další hodinu jsme bojovali opravdu tvrdě. Nešetřili mě. Byla jsem sice vysílená, ale neměla jsem žádnou větší ránu. Sem tam jen nějaký ten škrábanec. Najednou se stromy pohnuly. Sasuke strnul.
"Co se to do pekla děje? Stromy se hýbou, ale nefouká!!!" já se jen pousmála. Stromy mi právě donesly informaci o tom třetím ninjovi. Konečně jsem mohla použít i kořeny a stromy k boji.
"čemu se směješ Sakura-chan?" zeptal se mě Naruto.
"Chceš vědět čemu? Tak se dobře dívej." Řekla jsem mu. Najednou se na nimi vynořili strašlivou rychlosti kořeny a obmotaly je. To sem ale nečekala, že se ze křoví vynoří další dva Narutové a jeden z nich bude držet rasengan. Jak mi tohle mohlo uniknout? Proklínala jsem se pořád dokola. Už jsem se neměla jak vyhnout. Srážka byla jistá. Teda alespoň jsem si to myslela. Najednou mě ozářilo ostré světlo, ale nic jsem necítila. Najednou to všechno bouchlo. Odhodilo mě to do stromu a v zemi to vytvořilo obrovskou jámu. Vznesl se prach a já nic neviděla. Postavila jsem se a šla směrem k jámě. Postupně se prach usazoval a já viděla lépe. Až nakonec se dočista vyjasnilo. Naruto a Sasuke stáli v jámě. A dívali se na mě. Stála sem na okraji a zkoušela sem přijít na to c se tu vlastně stalo.
"Skvělá práce Sakuro. Své kekke genkai umíš používat skoro na sto procent." Ozval se hlas a vedle mě se ztvárnil Itachi. Podívala jsem se na něho vražedným pohledem.
"Kde si krucinál byl? Teklo mi tu do bot!"
"No ale žiješ tak si nestěžuj." Odpověděl mi jako by se o nic nejednalo.
"Tak kde si byl?"
"Cítil jsem tu oblíš pořád ještě jednu čakru. Né jenom od těchle dvou a tak jsem to šel prozkoumat. Ale nic jsem nenašel. Je to zvláštní."
"Ty si takový idiot, že to ani není možné!!! Kolikrát ti mám připomínat své kekke genkai!!!" zaječela jsem na něj."
"Ty si zase chtyrá že? Tak kde máš toho třetího ninju co tu s nima je? Vytahuješ se, ale důkaz nikde!!"
"Myslíš tenhle důkaz?" řekla jsem a najednou se z lesa ozval dívčí křik. Po chvilce jsme jen viděli můj kořen jak se vynořil z lesa a házel nějakého člověka k Narutovi a Sasukemu do jámy.
"To ses nechala zase chytit?" ozval se Sasuke a protočil očima.
"Gomen Sasuke-kun. Já nerada." Řekl dívčí hlásek. Když jsem se na ni zadívala, vypadala jako barbína. Dlouhé blonďaté vlasy, modré oči a mini šaty na sobě, aby ji bylo vidět co nejvíce kůže.
"Tak to už jste si za mě stihli najít i náhradu? A to tuhle bárbínu?" řekla jsem a pohrdavě si ji prohlížela.
"Já nejsem žádná barbína. Jmenuju se Rikyo Hakaru. A nyní jsem nový člen týmu sedm. Jsem tu jako náhrada za nějakou pomatenou Sakuru Haruno a nebo jak se ta koza jmenovala." Řekla to tak sebejistě. Měla jsem chuť ji zabít. Zamračila jsem se a zatla pěsti. Naruto už věděl, že je zle.
"Rikyo drž hubu nebo to ještě schytáš!" zařval po ní Naruto.
"A to jako od ní jo? Vždyť musela odejít z vesnice aby nějakou tu sílu našla. Vsadím se, že jsem silnější než ona." Říkala a machrovala. Zlost se ve mně vařila a měla jsem co dělat abych ji nazabila, ale udržela jsem se.
"Nebudu ti dokazovat jak jsem silná. Tobě v žádném případě. Na to tu jsou jiní lidé než ty! Radši se vrať zpátky odkud si přišla protože v tomhle světě nepřežiješ ani minutu. A toho debila Sasukeho a Naruta si vezmi sebou. Nechci s nima už nic mít!
"Jak se opovažuješ takhle mluvit o Sasánkovi!!!!" zařvala na mě a rozeběhla se s kunaiem v ruce. Usoudila jsem, že na mě zaútočila. Byla tak vytočená, že vůbec nevnímala Sasukeho a Narutův hlas jak na ni volali!!
"Rikyo! Stůj! Na ni nemáš!" řvali oba dva, ale ona je neposlouchala. Byla tak vytočená z toho, že jsem urazila Sasukeho, až z toho málem omdlela. Pořád běžela ke mně a házela po mě kunaie. Vždy jsem dala na bok jen hlavu a kunai přeletěl. Tělem jsem se ani nepohnula. Poslední kunai, který ji zbyl pevně chytla a mířila si to přímo proti mně. Itachi učinil jen poznámku, kterou jsem slyšela jak já tak i sasuke s Narutem a musím přiznat, že mě i potěšila.
"Je to bláznivá holka, když útočí na Sakuru takhle přímo. Z tohohle nevyvázne živá."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog♥♥♥?

ano
ne

Komentáře

1 bety ,Betušik-san bety ,Betušik-san | Web | 9. dubna 2011 v 18:58 | Reagovat

XDDD kawai

2 marketa251996 marketa251996 | Web | 9. dubna 2011 v 19:37 | Reagovat

Ať ji zabije! XD

3 BeRuŠšš BeRuŠšš | 10. dubna 2011 v 17:51 | Reagovat

[2]: Kdo at koho zabije ??!!! xDD
Je to Bomba dílek !!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama